Numismatika je obor plný tajemných příběhů, radostných objevů i nečekaného bohatství. Sbírání mincí neznamená jen shromažďování kousků vzácných kovů. Je to toulka po osudech mincí, které určují jejich konečnou hodnotu. My vás nyní provedeme příběhy vzácných českých a slovenských mincí.

Pražský 40 dukát Ferdinanda III. z roku 1629

V současnosti nejdražší česká zlatá mince, která byla vyražena při příležitosti korunovace Ferdinanda III. českým a uherským králem. Milovníci historie již jistě stříhají ušima, protože Ferdinand III. byl uherským králem korunovaný v roce 1625, králem českým pak v roce 1627. Proč tedy mince vznikly s několikaletým zpožděním?

Ferdinand III. se stal českým a uherským králem v průběhu 30leté války. Jeho otec během bojů přijal do služeb Albrechta z Valdštejna. Ten mu poskytoval finance a vojenskou pomoc, čímž zároveň rostla Valdštejnova moc a vliv. Pro Ferdinanda II. to znamenalo protesty katolíků proti Valdštejnovu postavení a ohrožení pozice Ferdinanda III. jako budoucího římského císaře. Ferdinand II. se proto rozhodl připomenout svého právoplatného nástupce právě pomocí pamětních mincí, které byly posly rozvezeny po celé zemi.

Na aversu mince se nachází portrét Ferdinanda III. a nápis FERDINANDVS III D G HVNG BOHEMIAE REX – Ferdinand III. z boží vůle král uherský a český. Na reversu je vyobrazený český lev a nápis ARCHIDVX AVSTRIAE ET C – Arcivévoda rakouský a tak dále.

Tato vzácná česká mince byla v roce 2012 prodána v aukční síni Künker za 360.000 EUR. „Přesný počet dochovaných kusů není znám, což také zvyšuje její hodnotu. Pokud bychom se totiž řídili ryze obsahem zlata, její cena by se pohybovala kolem 100.000 Kč,“ upozorňuje Luboš Krčil, ředitel Národní Pokladnice.

Císařský dukát Karla IV 1355

První zlaté mince v českých zemích nechal razit Jan Lucemburský. Jednalo se o tzv. florény, protože napodobovaly zlaté emise z Florencie. Jeho syn Karel IV. v ražbě zlatých mincí pokračoval, avšak dal jim novou podobu. Na mince dal umístit svůj portrét a začal razit zlaté dukáty. Od roku 1348 dukáty královské, na kterých byl vyobrazený jako mladý bezvousý panovník s královskou korunou. Od roku 1355 pak byly raženy i dukáty císařské, s Karlem IV. jako vousatým panovníkem již s císařskou korunou. Na reversu obou typů dukátů byl český lev.

Zlatých mincí bylo v porovnání s mincemi stříbrnými minimum. To právě zvyšuje její hodnotu mezi sběrateli. Ceny originálů obou dukátů se pohybují od 100.000 Kč do půl milionu korun podle stupně zachovalosti. V současné době však máte možnost pořídit si repliky mincí a kochat se tak jejich krásou.

15 dukát Matyáše Habsburského 1617

Národní Pokladnice u příležitosti 150. výročí odhalení ikonické kalendářní desky vyrazila unikátní pamětní medaili. Samotný motiv numismatu je skutečným uměleckým dílem: revers ztvárňuje portrét Josefa Mánese v pozlaceném středu, jenž je po obvodu obklopen sérií jeho vlastních obrazů z kalendářní desky nacházející se právě na Staroměstském orloji. Avers zdobí nádherné vyobrazení astronomického ciferníku spolu s 12 apoštoly po obvodu umělecké pamětní medaile.

Nejvzácnější a současně také nejdražší slovenská mince. V roce 2015 byla v Bratislavě prodána do soukromé sbírky za milion eur. Podle odborníků mince jako je tento 15 dukát jde do aukce jednou za sto let. Mince byla vyražena v Kremnici v roce 1617 za vlády Matyáše Habsburského, předchůdce Ferdinanda II., který nechal vyrazit prozatím nejvzácnější českou minci.

Na aversu je znázorněn Matyáš II. a kolem něj je nápis MATTHIAS D G RO IM S AVG GER HVN BOH REX – Matyáš II. z boží vůle císař římský král německý, uherský a český. Na reversu je znázorněn dvouhlavý orel, tehdejší symbol Svaté říše římské s českým lvem a uherskými pruhy, které se poprvé do uherské heraldiky dostaly již ve 13. století. Nápis ARCHIDVX AVS DVX BVR MAR MOR CO TYR znamená Arcivévoda rakouský a markrabě moravský.

„Zlaté dukáty ražené v Kremnici za vlády Matyáše jsou celosvětově velmi cenné, zejména pokud se zachovají ve vynikající kvalitě, jako v případě současně nejdražší slovenské mince,“ vysvětluje hodnotu mincí Krčil.

Zlatý dukát Karola Roberta 1328

Karol Robert z Anjou uskutečnil na počátku 14. století měnovou reformu, a za jeho vlády se po celém uherském království začaly razit zlaté mince. Od roku 1328 se zlaté florény razily i v Kremnici. Florény obsahovaly 99 % zlata, na aversu byla lilie (symbol Florencie, odtud název florény) a na reversu byla postava svatého Jana Křtitele (patrona Florencie). Cena zachovalého originálního kremnického florénu se pohybuje v desítkách tisíců eur.