Jantar, důležitá komodita a vysoce ceněná surovina s magickou mocí, která dala trase jméno, byl po této trase dopravován od Pobaltí na jih, do Itálie, Řecka a dále Egypta dlouho před naším letopočtem a po něm. Přestože ze severu byl dovážen především jantar, předmětem obchodu byly i jiné suroviny jako med, kožešiny a směrem na jih pravděpodobně i otroci. Směrem na sever se posílaly i skleněné, stříbrné a bronzové výrobky.
Jantarová stezka vedla i přes Českou republiku
Hlavní větev Jantarové stezky vedla v době Římské říše ze severoitalské Aquileie, která byla střediskem obchodu s jantarem, podél východní strany Alp dále k Dunaji. Patrně po levém břehu Moravy pokračovala dále Moravskou bránou do Slezska a na sever přes Kalisz a Toruň k Baltskému moři. Z moravské obce Pustějov pochází i zajímavý nález surového jantaru a řecké bronzové mince ze 3. stol. před n. l., nalezený u obce v roce 1880 - 1881.
Jiná větev stezky směrovala od Dunaje přes Devín u Bratislavy, přes Vlárský průsmyk se napojila na výše uvedenou trasu a pokračovala po ní dál přes Polsko až k dolní Visle a na baltské pobřeží.
Vznik jantaru je datován až do doby před 230 miliony let
Jantar byl pravěkými i starověkými civilizacemi používaný především na výrobu šperků a ozdobných předmětů, a to nejen pro jeho efektní vzhled, ale i pro magickou moc, která mu byla připisována; někdy se užíval i jako kadidlo, neboť po zahřátí vydává příjemnou vůni a má i dezinfekční účinky.
Jantar je ztuhlá pryskyřice pravěkých stromů, ve které bylo nalezeno přes jeden tisíc živočichů a různých typů rostlin. Proto je někdy jantar nazýván "oknem do minulosti". Nejbohatší naleziště jantaru jsou na pobřeží Baltského moře na území Polska a Ruska. Baltský jantar je také nejvíce ceněn.
Jantarová cesta v numismatice
Důležitý význam jantarové cesty dokazují četné historické prameny a nálezy jantaru. K uctění významné úlohy jantarové cesty v historii a kultuře Evropy byla vyražena i překrásná oficiální mince s unikátními parametry, která obsahuje skutečný baltský jantar.
