Věčný život za neposkvrněnost
Panna Marie je v křesťanské víře považována za Ježíšovu matku. Její postava se objevuje ve všech kanonických evangeliích a Skutcích apoštolů. Ač se pohled jednotlivých křesťanských církví na Marii různí, v jednom jsou zajedno – shodují se na Mariině panenském početí Ježíše Krista. Křesťané věří, že byla Marie i díky své neposkvrněnosti bezhříšnou ženou, a proto se na rozdíl od obyčejných hříšníků dočkala nanebevzetí. Vzatí jejího těla a duše do nebeské slávy představuje pro křesťany naději vzkříšení, neboť věří, že právě k tomu dojde na konci věků.
Mariánský rok, poděkování za ochranu a upevňování víry
Velkou úctu k panně Marii chovali také papeži, zejména Pius XII. a Jan Pavell II. První uvedená hlava církve vyhlásila Mariánský rok v roce 1954. V roce 1987 udělal to samé také oblíbený papež Jan Pavel II. V tomto období bylo zorganizováno mnoho aktivit, jejichž cílem byla oslava Panny Marie. Papež kladl důraz obzvláště na skutečné prožívání mariánské zbožnosti a obnovení pravého vztahu k Ježíšově matce, která vede věřící k učení svého syna.
Zázrak ve Fatimě neumí vysvětlit ani vědci
Rok 1987 byl zvolen také pro 70, výročí od zjevení Panny Marie ve Fatimě, ke kterému měl papež Jan Pavel II. zvláštní, až osobní vztah. K tomu ale až později. Zázrak zjevení se stal v roce 1917 v Portugalsku, které už tehdy válčilo na straně Anglie a Francie. Atmosféra byla tehdy nejen v Portugalsku značně protináboženská a křesťané byli pronásledováni. Papež Benedikt XV. se snažil válčícím státům zasílat mírová poselství. Vše bylo ovšem marné a spory se mírnit nedařilo.
Situaci změnil úkaz, který se zjevil třem malým pasáčkům 13. května. Desetiletá Lucia, devítiletý Francisco a nejmladší Jacinta zahlédli u stromu mimořádně krásnou ženu, která vyzařovala záři podobnou slunci. Žena k dětem chvíli vřele promlouvala a vyzývala je k pravidelným modlitbám. Na závěr slíbila, že se v následujících pěti měsících ve stejný čas na stejném místě znovu objeví. Jak řekla, tak se stalo. Tajemství děti dlouho neudržely a příběh o záhadném zjevení se brzy rozšířil do dalekého okolí. Dětem nejprve nikdo nevěřil. Okresní hejtman je dokonce na krátký čas uvěznil a hrozil nemilosrdnými tresty, nepřiznají-li, že si vše vymyslely. Děti se vracely na místo zjevení stále s větším doprovodem zvědavců. Panna Marie je zasvětila do mnoha proroctví. Poslední úkaz se odehrál 13. října a přihlíželo mu na 70 000 lidí. Na tento den totiž ohlásila Panna Marie zázrak, který vrátí lidem víru. Toho dne hustě pršelo a „obecenstvo“ bylo na kost promoklé. Chvíli po poledni však déšť rázem ustal, mračna se rozestoupila a odhalila slunce, které rotovalo po obloze a zářilo různými barvami. Na závěr se slunce oddělilo od oblohy a sestoupilo na zem, kam se po chvíli opět vrátilo. Lidé nevěřili svým očím a v úžasu padali na kolena. Mezi zúčastněnými se nenašel nikdo, kdo by úkaz popřel. Ateisti vysvětlují zjevení jako kolektivní halucinaci, případně poškození sítnice vlivem slunečních paprsků.
Marie v životě papeže Jana Pavla II.
Portugalské městečko Fátima měl v oblibě i papež Jan Pavel II. Jedno z tehdejších proroctví předpověděla Panna Marie totiž i jemu. Marie předpokládala útok na svatého otce který se skutečně stal. 13. května (stejný den v roce, kdy se Panna Marie zjevila dětem poprvé) roku 1981 postřelil Jana Pavla turecký atentátník přímo na vatikánském Svatopetrském náměstí. Papež byl zasažen čtyřmi kulkami a jeho zranění naštěstí nebyla smrtelná. Jeden z vyoperovaných projektilů pak nechal svatý papež zasadit do korunky sošky Panny Marie Růžencové, která střeží fátimský svatostánek dodnes.
Unikátní mincovní sada je věnována strážkyni víry Panně Marii
Jan Pavel považoval Pannu Marii za nesmírně důležitou ochránkyni víry a její osobnost ho provázela celým životem. Když byl, tehdy ještě Karol malým chlapcem, brával ho otec do mnohých mariánských svatyň. V chrámě, ve kterém byl pokřtěn denně rozjímal před obrazem Panny Marie ustavičné pomoci. Budoucímu papeži zemřela v ranném věku milovaná matka i bratr a on hledal mateřskou náruč právě u Panny Marie.
Není tedy překvapením, že v roce 1987 vznikla za jeho pontifikátu unikátní mincovní sada, kterou bychom Vám dnes rádi představili. Všechny mince byly emitovány v roce 1987, tedy během Mariánského roku. Emitentem mincí je Vatikán. Sedm z osmi mincí bylo vyraženo ze základního kovu. Poslední, největší mince pak z ryzího stříbra.
Všechny informace o originální sadě najdete zde.