Staroměstské astronomické hodiny jsou patrně nejlépe zachovaným středověký orlojem vůbec. Orloj je jedním z nejznámějších turistických objektů Prahy a tvoří obdivovanou dominantu historického centra, která je zapsána na seznamu kulturních památek UNESCO v ČR. Orloj je starý více než 600 let. Jeho důmyslný mechanismus je přesto stále funkční, což je na tak stařičké mechanické zařízení neuvěřitelný výkon.
K čemu Orloj vlastně slouží?
Jsou to vlastně středověké astronomické hodiny, kterým dominuje astronomický ciferník a kalendářní deska. Z ciferníku lze odečíst různé časy, astronomické cykly, polohu Slunce a kterým souhvězdím zvířetníku právě prochází, polohu Měsíce a jeho fázi a postavení vzhledem k Slunci. Z kalendářní desky lze vyčíst aktuální měsíc, den a nepohyblivé svátky křesťanského kalendáře.
Jak už to u pražských pamětihodností bývá i k Orloji se váže hned několik starých legend.
Asi nejznámější z nich vypráví o Mistru Hanušovi, který měl podle pověsti astronomické hodiny zkonstruovat na zakázku pražských radních. Ti však z obavy, že by orlojník mohl své geniální dílo zopakovat, nechali Hanuše přepadnout a oslepit. Orlojník však tušil, kdo za jeho napadením stojí, a tak se rozhodl své mistrovské dílo znehybnit. Vložil ruku do orloje a ten se zastavil. Legenda praví, že následujících sto let se nenašel nikdo, kdo by byl schopen jeho geniální hodiny opravit.
A jak to bylo doopravdy…?
Dlouhá léta se předpokládalo, že Pražský orloj je dílem zmiňovaného Mistra Hanuše. Zásluhou historika Dr. Zdeňka Horského (1929 – 1988), který vypátral důkazy o jeho vzniku v době předhusitské, dnes víme, že to tak úplně nebylo. Vznik pražských astronomických hodin je datován na začátek 15. století. Již roku 1402 jsou zmiňovány hodiny na věži a roku 1410 zde byl hodinářem Mikuláš z Kadaně, který pravděpodobně ve spolupráci s astronomem Janem Šindelem, zkonstruoval současný orloj. Kolem roku 1470 byla doplněna architektonická a sochařská výzdoba. V roce 1490 došlo k největším úpravám během celé existence orloje: byl doplněn o kalendářní desku a některé jeho části byly předělány. Autorem těchto úprav byl hodinářský mistr Jan Růže, zvaný Mistr Hanuš.
Orloj byl vylepšován v průběhu několika staletí
Dalších, zejména uměleckých úprav, se Staroměstský orloj dočkal v průběhu 17.– 19. století, kdy byly na orloj umístěny pohybující se sošky 12 apoštolů, přibyla též kalendářní deska od Josefa Mánesa se symboly zvěrokruhu, měsíce a se symbolem Starého Města pražského. Na konci druhé světové války, v květnu 1945, byl orloj poničen a jeho obnovení si vyžádalo celkovou rekonstrukci.
Konstruktéři orloje měli neuvěřitelnou snahu vložit do konstrukce maximum svého umu, dovednosti, dokonalosti, byť se mohlo jednat o věc už jaksi nadbytečnou. Tento přístup vytvořil z orloje mimořádné dílo, které i po staletích oslovuje laiky i odbornou veřejnost z celého světa.
Mistrovské dílo si zaslouží mistrovské zpracování
Staroměstský orloj můžete nyní obdivovat každý den, aniž byste vkročili na Staroměstské náměstí. Jeho vyobrazení v pojetí slavného medailéra Vladimíra Oppla zdobí pamětní ražbu z 14karátového zlata, která otevírá oblíbenou kolekci Magická Praha. Kolekce je věnována starým pražským legendám, které si Češi vyprávějí již stovky let. Bez tajuplných příběhů o Golemovi, Šemíkovi nebo Čertovce by nebyla naše lidová slovesnost celistvá. Prostřednictvím ražeb z věčného zlata tak zachováte část naší bohaté kultury pro další generace. Všechny pamětní medaile jsou raženy ze zlata (585/1000), v nejvyšší mincovní kvalitě (Proof). Velice detailní ornamentální zpracování jedním z nejvytěžovanějších medailérů současnosti dělá z kolekce vyhledávaný sběratelský artikl s mimořádnou výtvarnou hodnotou.
Více informací o zlaté pamětní ražbě Staroměstský orloj naleznete zde.