JiaoZi – první čínské bankovky
Předním důvodem vzniku papírových peněz byl praktický aspekt. Nebylo snadné přemisťovat větší obnosy mincí nebo kilogramy drahých kovů či kamenů. Nejstarší bankovky se objevily počátkem 11. století n. l. v Číně a jmenovaly se JiaOZi. Bankovky vyobrazovaly zvířecí motivy a lidské postavy. Čínské bankovky měly podobu rytých dřevěných destiček, na které byly motivy tištěny obdobným způsobem jako při knihtisku. Jak se objem bankovek postupně navyšoval, stala se poněkud zdlouhavá a náročná metoda rytí na dřevěné desky nedostatečná. JiaoZi fungovaly původně na stejném principu jako směnky, Někteří obchodníci však nebyli schopní bankovky měnit za mince, a proto kontrolu nad produkcí převzala vláda. Vládní úředníci proces vydávání peněz urychlili tím, že dřevěné desky, ze kterých se tisklo, vyměnili za měděné. Bankovkový papír se vyráběl z vnitřní kůry z moruše a v roce 1168 n. l. vznikla první papírna.
První bankovky v Evropě
Nejstarší evropské bankovky se zrodily v 17. století ve Švédsku. Emitentem byl stát a vydavatelem Ricket Standers Bank, ze které se postupně stala centrální banka švédského království.
Bankovky byly v průběhu 16. a 17. století kryty různými komoditami, kterým dominovalo zlato a stříbro. Prakticky to vypadalo tak, že do banky si mohl přijít kdokoliv uložit zlato a banka mu pro potvrzení vkladu vydala bankovku, která sloužila jako protihodnota. Bankovkou bylo následně možné hradit jakékoliv zboží či služby. Současně šlo kryté bankovky kdykoliv znovu směnit za komoditu, která měnu kryla. Toto komoditní krytí měny tvořilo rovnovážnou měnovou soustavu, za kterou ručili emitenti bankovek. Následně si však banky uvědomily výhodnost tisku “vlastních peněz”, což začalo vyvolávat nedůvěru klientů v tuto peněžní formu a brzy se dostavily první velké finanční krachy.
První ekonomická katastrofa se udála po smrti Ludvíka XIV. Francouzské banky emitovaly stále větší počty bankovek, aniž by peníze měly skutečné krytí. Finanční domy navíc převzaly obrovský státní dluh a inklinovaly k hazardním transakcím se zámořím. Tyto faktory vyvrcholily v roce 1720 krachem.
Bankocetle – první bankovky na našem území
Na našem území se bankovky poprvé objevily za vlády Marie Terezie pod označením bankocetle. V oběhu se objevily, protože státní pokladna postrádala zlato a bankovka svému majiteli zaručovala, že mu jeho zlato vyplatí. Bankocetle byly vydávány pod hlavičkou Wiener-Stadr-Banco, která byla založena již v roce 1705, a to na základě dohody habsburského dvora s vídeňskou městskou obcí. Do peněžního oběhu bylo uvolněno celkem 1,4 milionu kusů v celkové hodnotě 18 milionů zlatých, a to v nominálních hodnotách 5, 10, 25, 50 a 100 zlatých, které byly povinny přijímat veškeré veřejné pokladny až do poloviny placené částky. V soukromé sféře však zůstávalo jejich používání dobrovolné.
Sběratelské album bankovek z 50 zemí světa
Historie vzniku bankovek je zajímavá zejména proto, že tyto „cenné papírky“ reflektují myšlení a hodnoty celých národů. Vy si dnes můžete objednat unikátní album s výběrem bankovek z 50 zemí světa. Všechny bankovky jsou či byly oficiálním platidlem své země. Jedná se o oběhové bankovky, které se však do trhu nedostaly a jsou proto v prvotřídní kvalitě. Každá je uložena do průhledné kapsy a všechny kapsy zas do bytelného alba s kroužkovou vazbou. Součástí nabídky je také seznam všech bankovek včetně nominálních hodnot. Kromě papírových platidel jsou v albu uloženy i dvě polymerové bankovky. Více informací naleznete zde.