První šperky
Šperky za dávných dob plnily vedle své ozdobné funkce i úlohu amuletů, talismanů či sloužily k náboženským účelům. S prvními šperky se setkáváme již u prvních lidí v době pravěku, kteří si vytvářeli ozdobné předměty, jež byly nejčastěji vyrobeny z kostí, zubů ulovených zvířat, mušlí či kamenů.
Přelomovou událostí pro rozvoj šperkařství bylo objevení zlata, mědi, bronzu a dalších kovů v době bronzové a železné. S jejich objevením šel ruku v ruce i vznik řemesel kovotepectví a kovolitectví, která pro výrobu šperků měla zásadní význam.
Šperkařství ve starověkém světě
Egypt, když si v našich myslích představíme starověký Egypt, často jej vidíme nejen jako místo monumentálních staveb, ale také jako barevnou a zářivou mozaiku plnou zlata a vzácných kamenů. V Egyptě bylo opravdu hlavním materiálem pro výrobu šperků zlato, které představovalo hodnost a náboženskou moc, proto také šperky zde nosil pouze faraon a jeho žena. Pro staré Egypťany zlato znamenalo zhmotnění slunce a symbolizovalo věčnost, což byl i jeden z důvodů, proč se s ním nechávali pohřbívat.
Na území Mezopotámie byly první šperky zhotovovány z kamínků, přičemž byl kladen důraz na kontrast daných materiálů. Za nejčastěji využívané materiály lze opět označit zlato, stříbro či lapiz lazuli (lazurit). K zajímavým nálezům tohoto území bezesporu patří hrob tajemné summerské královny Puabi, ve kterém byl nalezeno nejen velké množství šperků ze zlata, stříbra či lazuritu, který je považován za velmi silný duchovní kámen, ale také zlaté nádobí, vůz zdobený stříbrnými lvími hlavami a mnoho dalších zajímavých artefaktů.
Pro starověké Řecko nastal rozmach šperkařství až za vlády Alexandra Velikého, kdy k nejčastějším technikám patřilo tepání. Motivy poté byly na šperky raženy nebo vyrývány. K tehdejším oblíbeným šperkům patřily náramky ve tvaru hada či náhrdelníky, které připomínaly amfory.
Za centrum zlatnických dílen byl považován starověký Řím. Římané byli mistři ve svém oboru a jejich šperky byly oproti těm řeckým hrubší, čímž dávaly vyniknout materiálu, ze kterého byly zhotoveny. K nejčastěji se vyskytujícím šperkům patřily brože, které plnily především funkci sepnutí oděvu. Ve svých prvopočátcích bylo římské šperkařství ovlivněno helenistickým a etruským uměním, až později se začaly více používat kameny typu smaragdu, rubínu či safíru.
Útlum v období středověku
V období raného středověku bylo šperkařství ovlivněno v západní Evropě Germány a na východě Byzantskou říší. Pro tuto dobu jsou charakteristické drahé kameny a techniky filigrán a granulace. Šperky jsou mnohdy přirovnávány k velkolepým vitrážím.
Později, v období takzvaného vrcholného středověku, dochází k útlumu, což do jisté míry ovlivnilo i rozšíření křesťanství. Ze šperků byly tehdy nejvíce oblíbené prsteny, které se nosily na všech prstech či agrafy a fibule, což byly druhy spon, jež spínaly pláště. Motivy byly různorodé, zvláštní skupinou pak byly šperky s náboženskou tematikou.
Opětovný rozkvět
Rozkvět šperkařství je především spjat s 16. stoletím, kdy se začaly dovážet exotičtější materiály ze zámoří a všeobecně lidé si v této době mohli dovolit vyšší investice. Mezi takové materiály patřily korály, slonovina či perly. K nejpopulárnějším šperkům té doby patřily tzv. halže, což byly pásy esovitého tvaru, které byly přizdobovány křížky, medailonky a jinými motivy. Dále se hojně vyráběly pečetní prsteny či pro mladé dívky nejrůznější druhy ozdob do vlasů, z mnohých můžeme zmínit korunky či perlové věnečky. Za šperk se rovněž začínaly považovat zlaté a stříbrné mince, kterými se zdobily obzvlášť muslimské ženy.
Napoleonova diamantová éra
Přelom 18. a 19 století se nesl v duchu rozmachu diamantových šperků. Za velkou parádnici byla pokládána Napoleonova manželka, která takových diamantových pokladů vlastnila nespočet. V její šperkovnici se nacházely například takové skvosty jako byl dvouřadý diamantový náhrdelník či girlanda z hortenzií se jménem její dcery. V Napoleonově době se rovněž navrátila móda kamejí, na nichž byl povětšinou zpodobněn sám císař.
V této době došlo i ke šperkařskému rozvoji, který byl ve znamení používání levného materiálu, díky čemuž došlo mezi klenotníky k častým dohadům. Klenotníci pracující s levnějším materiálem se nazývali bijouteries a tradiční výrobci, kteří vyráběli z drahých kovů se nazývali joailires. Přičemž oba tyto názvy se dochovaly dodnes.
S 19. stoletím se navíc pojí ještě jeden boom. Vznikalo mnoho firem se zaměřením na šperky, k těm nejvýznamnějším a dodnes nejproslulejším patří bezesporu značka Tiffany & Co., jež vznikla v roce 1837 a jejím zakladatelem byl pan Lewis Tiffany, dále Cartier SA, který vznikl ve Francii roku 1847 či italský Bvulgari z roku 1848.
Hollywoodský lesk 20. století
Ve 20. století se začal rozvíjet tzv. autorský šperk, kdy návrhy šperků vedle klenotníků a zlatníků vytvářeli také malíři, architekti či skláři. K takovým našim nejvýznamnějším skupinám patřila skupina Artěl, která byla založena v roce 1908, a jež sepsala práci Desatero o moderním šperku. Dílo se poté stalo inspirací pro poválečnou šperkařskou tvorbu.
20. století bylo ve znamení mnoha přelomových událostí, ve 40. a 50. letech svět žil Hollywoodem a jeho hvězdami. Muži i ženy chtěli být jako jejich filmoví hrdinové, a to nejen z hlediska módy, ale i šperků. Proto šperkařství 20. století bylo Hollywoodem značně inspirované.
Po druhé světové válce šperkařské řemeslo upadalo. Na vině byl nejen poválečný stav, ale i mnohde nástup nových struktur. V rámci Československa docházelo ke znárodňování majetku, šperk byl tehdy spíše vnímán jako symbol buržoazie a mnoho firem zaniklo. Jednou z mála, která tyto krušné časy přežila byla Jablonecká bižuterie, která se pak díky Expu v roce 1958 stala známou po celém světě.
Dnešní doba ve znamení neomezených možností
V dnešní době je šperkařské umění opět na výsluní a možnostem se meze nekladou. Mnohdy jsou šperky doslova uměleckými díly a jsou vyráběny z nejrůznějších materiálů. Ve hře není již pouze kov, ale i plast, kůže či papír. Zdokonalování přichází i z technologického hlediska, a proto již dnes není neobvyklou záležitostí si například šperk vytisknout prostřednictvím 3D tiskárny.
Šperky jsou interprety naší osobnosti. Jejich prostřednictvím dáváme světu najevo naši osobnost či náladu. Nesou v sobě odjakživa symboliku, jež mnohdy mimo jiné může odkazovat na city k druhé osobě. Proto jsou šperky dodnes velice častým dárkem, a to k jakékoliv příležitosti.
Před námi je co nevidět jedna z nejkrásnějších událostí roku – Vánoce. Pokud i Vy přemýšlíte, čím své milované pro letošek potěšíte, lze podotknout, že šperkem nikdy nešlápnete takzvaně vedle. Vkusné a oslnivé kousky naleznete i u nás v Národní Pokladnici, a to již v průběhu listopadu.
Pro více informací navštivte: Šperky, díky kterým zazáříte