Od nepaměti patří Velikonoce k nejvýznamnějšímu období v roce. Jsou spojovány nejen s odkazem Ježíše Krista, ale také s jarem, které naši dávní předkové vítali za doprovodu magických rituálů. Velikonoce jsou prosyceny symbolikou a vůní nových začátků. Je tudíž více než pochopitelné proč v dřívějších dobách se právě v tomto období započínal nový rok.

Původ Velikonoc

Zmrtvýchvstání Ježíše Krista

Historie Velikonoc sahá hluboko do minulosti a je úzce spjata s našimi kořeny, byť v současné době jsou Velikonoce bohužel vnímány spíše jako komerční svátek.

Velikonoce se slavily ji před vznikem samotného křesťanství. V dobách, které označujeme za pohanské. Tehdy lidé v tomto ročním období oslavovali příchod jara, které je symbolem života a síly a začali obdělávat půdu, jakožto zdroj jejich obživy. Slované velikonoční čas neboli jarní rovnodennost měli spojený s mnoha magickými rituály, jejichž cílem bylo ochránit půdu, uctít zemřelé předky a radovat se z životodárné síly, jež s jarem přichází. Svá těla očišťovali vrbovými ratolestmi, oblévali „živou" vodou, která obzvlášť v tomto období měla zvláštní sílu. Zároveň prováděli obřady spojené s vynášením smrti a přinášením nového léta. Lidé tak společně vyprovázeli Zimu neboli Moranu, jež v podobě figuríny byla vhazována do vody, pohřbívána či upalována.

Později tomuto svátku jara dali nový význam židé, kteří během něj oslavují své vyvedení z egyptského otroctví a přechod do zaslíbené země Kanaán. Tuto událost si připomínají svátkem, jenž nazývají Pesach, který v hebrejštině znamená přechod.


V křesťanském světě se jedná o období, ve kterém Ježíš završil svůj pozemský život a naplnil své boží poslání. Křesťanské Velikonoce připomínají vzkříšení Ježíše Krista a jsou svátkem naděje na věčný život po jeho boku.

Velikonoční symboly

Beránek

Šlehání dívek na Moravě

Většina z nás si pod velikonočním beránkem představí chutné sladké pečivo, avšak proč má podobu beránka tuší již asi málokdo.
Jeho symbolika souvisí s vysvobozením izraelského národa z egyptského otroctví. Podle legendy na znamení boží ochrany musela tehdy každá izraelská rodina obětovat beránka a jeho krví potřít rám dveří svého domu. To je mělo uchránit před trestem v podobě smrti prvorozených. Izraelité touto zkouškou, stejně jako dalšími devíti, prošli a byli vyvedeni z Egypta. Na znamení díku pak každý rok před velkou nocí pekli beránka a pojídali ho s nekvašeným chlebem.

Beránka údajně pojídal i Ježíš Kristus se svými apoštoly při poslední večeři. Křesťanské náboženství pak v souvislosti s nadcházejícími událostmi označilo Ježíše Krista za jistého beránka, který prolil na kříži za nás všechny svoji krev.

Pomlázka

Jedním ze symbolů Velikonoc je pomlázka, která se vyrábí z vrbového proutí a zdobí barevnými stuhami. O Velikonočním pondělí s ní chodí chlapci dům od domu, aby vyšlehali dívky a přitom říkají krajovou říkanku. Dívky jim za odměnu darují malovaná vajíčka a pomlázku ozdobí pentlemi. Pojmenování „pomlázka“ není všude jednotné, jak se říká jiný kraj, jiný mrav. A i pomlázka má svá různá pojmenování. Na Zlínsku se nazývá mrskačka, na Hané mrskut či šmigrust ve Slezsku.

Pro chlapce pletení pomlázky bylo vždy výzvou a cílem bylo uplést pořádnou z několika prutů. Tou pak hrdě šlehali dívky, přičemž se věřilo, že ve vrbových proutcích se skrývá životodárná omlazující a uzdravující síla. Pomlázkou neboli omládkou, jak se kdysi říkalo, se šlehal i hospodářský dobytek, aby byl zdravý.

V pohanských dobách byla symbolem oplodňování. Tato symbolika se však s křesťanskými hodnotami neshodovala, a tak se středověká církev snažila její význam pozměnit a pomlázka měla být nástrojem, který odrazoval od milostných vášní. Naštěstí se křesťanská interpretace pohanského zvyku neuchytila a my jsme si do dnešních dnů uchovali její pravý význam.

Barvení vajíček

Vajíčka jsou odjakživa symbolem života, zrození a plodnosti. V dávných dobách byla využívána k léčení nemocí či posílení slabých kusů dobytka. Věřilo se v jeho magickou sílu. V období Velikonoc je dívky malují a zdobí, aby je následně mohly darovat přicházejícím koledníkům.

Zdobení vajec, byť to může být překvapující, znali již staří Slované. Právě životodárná síla vajíčka byla ještě umocňována barvením a zdobením. Údajně nejoblíbenější barvou byla červená, která byla nazývána „krasnaja".
Do dnešních dob se zdobení vajec dochovalo a čest této tradici dělá i mnoho šikovných maléreček, zejména ze Slovácka, které vytvářejí doslova umělecké skvosty.

Velikonoční mince

Velikonoce v numismatice

Velikonoce jsou období, ve kterém je důvod k oslavám. Jsou plné symboliky a nových začátků. A jelikož my v Národní Pokladnici ctíme naši historii, rádi oslavujeme a přinášíme radost našim zákazníkům, připravili jsme si pro vás NOVOU VELIKONOČNÍ SEKCI.

V ní naleznete spoustu krásných numismatů, které se pojí k velikonoční době a jejichž tematika potěší jak křesťanská srdce, tak ta mající blíže k našim slovanským kořenům.

Pro více informací o krásných numismatech navštivte: VELIKONOČNÍ SEKCE