Dětství
Český král a římský císař Karel IV. přišel na svět 14. května 1316 do vznešené rodiny. Jeho otcem byl král Jan Lucemburský a matkou Eliška Přemyslovna, princezna ze starobylého českého rodu Přemyslovců, který vraždou krále Václava III. vymřel po meči.
Malý princ byl pokřtěn mohučským arcibiskupem Petrem z Aspeltu a dostal jméno Václav. Princovo dětství bohužel nelze označit za radostné. Narodil se do doby, kdy se proti jeho otci v Čechách zformovala opozice části šlechty, navíc sám král pobýval většinu života za hranicemi, což všeobecné náladě ve společnosti nepřispívalo. A tak hrozilo, že by se malý Václav mohl stát rukojmím opozice či jejím protikandidátem na český trůn vůči Janovi.
To vše mělo za následek, že princ svá první léta trávil střežen nejprve se svojí matkou Eliškou na hradě Lokti, později již bez ní na Křivoklátě. S matkou Eliškou se musel rozloučit již v útlém věku, a to díky rozporům, které mezi jeho rodiči panovaly.
Ve věku sedmi let byl poslán na francouzský dvůr ke svému strýci a králi Karlovi IV., jehož jméno později při biřmování přijal. Během svého pobytu ve Francii, nyní již Karel, získal značné vzdělání, rytířské dovednosti a byl oženěn s Blankou z Valois.
Postupem času byl Karel stále více zapojován do lucemburské politiky. Po boku otce Jana nabýval mnoho zkušeností, ale docházelo i k mnoha rozporům mezi oběma muži.
Návrat do Čech
V roce 1333 se vrátil do Prahy jako markrabě moravský. Při příjezdu jej čekala zpustošená země, kterou se rozhodl obnovit. S tím měl zprvu Jan problém, vadila mu Karlova přílišná samostatnost, a i to, že šlechta vzdává mnohem větší pocty Karlově manželce Blance než jeho Beatrix z Bourbonu. To vše vyústilo ve spory mezi otcem a synem a odjezdem z Čech. K vzájemnému usmíření došlo až zhruba po dvou letech, kdy museli čelit agresivní politice císaře Ludvíka Bavora.
V roce 1346 Jan Lucemburský padl v bitvě u Kresčaku, která byla jednou z mnoha bitev stoleté války mezi Francouzi a Angličany. A tak na český trůn nastoupil Karel, který již v té době byl římským králem.
Za vlády Karla IV. došlo k rozkvětu Českého království, které se stalo centrem Svaté říše římské. Srdcem se stala Praha, kterou se rozhodl Karel zvelebit, povznést a ustanovit ji jako hlavní rezidenci.
Nechal opravit panovnické sídlo Pražský hrad, založil Nové Město a z Prahy udělal moderní metropoli. Na Novém Městě díky němu vyrostla řada klášterů, které měly pozvednout duchovní význam rozrůstající se Prahy. Jedním z nejvýznamnějších počinů bylo založení pražské univerzity, jež dodávala městu na prestiži.
Mezi jeho další stavitelské počiny patří například hrad Karlštejn, kde v kapli sv. Kříže chtěl uložit ostatky svatých a korunovační klenoty, dále jsou to Horké Lázně, které dnes známe jako Karlovy Vary či hrad Kašperk.
Osobní život
Co se týká osobního života, Karel byl celkem čtyřikrát ženat. Všechny jeho svazky vznikly za účelem zajištění dědiců a mocenského rozmachu. První manželkou byla Blanka z Valois, kterou si vzal již v dětském věku v Paříži. S Blankou měli dvě dcery, Markétu a Kateřinu. Bohužel mužského potomka se s ní nedočkal, zemřela náhle v roce 1348.
Po této nepříznivé události rozehrál promyšlenou partii na poli sňatkové diplomacie. A za manželku si vzal Annu Falckou, která pocházela z rodu Wittelsbachů, tedy z rodu, ze kterého pocházel Karlův protivník Ludvík Bavor. Díky sňatku s Annou získal Karel celou řadu panství v Horní Falci. Princezna mu povila syna Václava, který však bohužel ve věku dvou let zemřel. Navíc několik měsíců po něm zemřela i Anna.
Po nenadálé smrti Anny Karel dlouho netruchlil, jelikož již tři měsíce poté vstoupil v Budíně do nového svazku s mladinkou Annou Svídnickou, která byla původně vyhlídnuta jako nevěsta pro malého Václava. Díky svazku s Annou Svídnickou mohl Karel navázat úzký kontakt s uherským dvorem, kde jeho nová choť vyrůstala. Anna českému králi konečně dala vysněného mužského potomka, syna Václava, který se jako právoplatný dědic českého trůnu dožil dospělosti. I přesto, že Anna byla o mnoho let mladší než Karel, svého chotě nepřežila. Zemřela ve věku třiadvaceti let při porodu třetího dítěte.
Po smrti třetí ženy se Karel opět promyšleně oženil s teprve šestnáctiletou Alžbětou Pomořanskou (řečenou Eliškou), jež byla dcerou pomořanského a štětínského vévody Bogislava a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra. Manželka mu porodila celkem šest dětí, z nichž nejznámější je syn Zikmund, který se později stal českým a uherským králem a římským císařem a dcera Anna, která se později stala anglickou královnou, známou jako Anna Česká. Eliška jako jediná Karla přežila.
Smrt a pohřeb
Rok 1378 byl posledním rokem Karlovy vlády. V té době byl již nemocný, jeho tělo sužovala dna a potíže způsobené zlomením krčku ve stehenní kosti. K tomu všemu se později přidal i zápal plic, který se mu stal osudným. Dvaašedesátiletý Karel IV. vydechl naposledy 29. listopadu 1378 na Pražském hradě.
Královo nabalzamované tělo bylo pak slavnostně vystaveno několik dní na katafalku v audienční síni královského paláce na Pražském hradě. Byl oděný do zlatých purpurových nohavic a purpurového pláště. Po slavnostním vystavení se rozjel pohřební průvod, který s královými ostatky prošel pražskými městy, kde v jednotlivých pražských kostelech bylo vystavováno jeho tělo.
Samotný pohřeb se pak konal 15. prosince v metropolitním chrámu sv. Víta na Pražském hradě, kde byly Karlovy ostatky uloženy do cínové rakve. Při pohřbu byl označen za Otce vlasti.
Národní Pokladnice vzdává hold Největšímu Čechovi pamětní medailí!
Jistě každý bude souhlasit, že Karel IV. je osobností, na kterou můžeme být jako národ právem hrdí. My v Národní Pokladnici si jeho odkazu velice vážíme, a proto jsme se rozhodli uctít jej novou unikátní medailí, která je pro každého zdarma.
Pamětní medaile se pyšní unikátním starožitným efektem, průměrem 30 mm a hmotností 8 g.
Medaili můžete získat pouze v Národní Pokladnici, a to zcela zdarma včetně poštovného a balného! S objednávkou medaile se nepojí další závazky.
Pro více informací o pamětní medaili navštivte: PAMĚTNÍ MEDAILE KAREL IV. ZDARMA
