Ceny Paměti národa

Již tuto neděli, v den 30. výročí od Sametové revoluce, budou rozdány Ceny Paměti národa. Slavnostní večer se bude konat tradičně v Národním divadle. Večer bude výjimečný nejen výroční atmosférou, ale také výběrem laureátů. Kromě osobností z Čech a Slovenska, budou oceněni i osobnosti z post-komunistických zemí, tedy z Německa, Polska a Maďarska. Pět statečných pamětníků bude oceněno stříbrnými medailemi, které ve spolupráci s medailérem Vladimírem Opplem věnovala  organizaci Post Bellum Národní Pokladnice.  

Iniciátorem projektu a organizátorem slavnostního galavečera je obecně prospěšná společnost Post Bellum. Snahou organizace je uchovat vzpomínky žijících pamětníků významných historických okamžiků pro další generace. Obsáhlá sbírka Paměti národa je volně přístupna široké veřejnosti. Přístup k autentickým vzpomínkám svědků obou totalitních režimů 20. století tak může získat naprosto každý.  

Letošní ceny Paměti národa získá 5 výjimečných osobností. Přímý přenos můžete sledovat od 20:00 na ČT2 a RTVS 2.

Władysław Frasyniuk

Władysław Frasyniuk

Řidič autobusu stál u zrodu Solidarity ve Wrocławi, která se připojila ke stávkujícím v Gdaňských loděnicích hned v srpnu 1980. Těsně před vyhlášením válečného stavu dal příkaz k vybrání peněz z konta dolnoslezské Solidarity. Z wrocławské pobočky Polské banky odnesl 80 milionů zlotých. Po vyhlášení války se Władysław nejprve 10 měsíců ukrýval. V roce 1982 byl zatčen a odsouzen k šesti letům vězení. Polská státní bezpečnost podrobila odsouzeného krutým výslechům a mučení, Władysław však odolal. V roce 1984 byl propuštěn na amnestii, ale záhy opět uvězněn. Na svobodu byl propuštěn až v roce 1986. Od propuštění se snažil změnit politickou situaci navázáním formálního dialogu s tehdejší komunistickou vládou. Podařilo se vyjednat polosvobodné volby v roce 1989, v nichž Solidarita drtivě zvítězila. Władysław Frasyniuk se politicky angažoval i po nastolení demokracie.

László Regéczy-Nagy

László Regéczy-Nagy

Sloužil v maďarské armádě během 2. světové války. V roce 1949 získal místo řidiče na britském velvyslanectví v Budapešti. Díky tomu působil jako spojka mezi povstalci a západem během maďarské vzpoury proti komunistické vládě v roce 1956. László riskoval život, když společně s přítelem, pozdějším maďarským prezidentem Árpádem Gönczem propašoval na Západ poslední prohlášení revolučního předsedy vlády Imreho Nagye, který byl v roce 1958 popraven. László propašoval na Západ také spisy Istvána Bibóa, ministra revoluční vlády a politologa, s nímž byl v roce 1957 odsouzen na 15 let do vězení. Na svobodu se dostal po šesti letech díky intervenci generálního tajemníka OSN U Thanta.

Dietrich Koch

Dietrich Koch

Teoretický fyzik Akademie věd z NDR v Lipsku se nedokázal smířit s ortelem odstřelu gotického kostela, který naplánovali v roce 1968 komunističtí soudruzi. Dietrich byl za protest před kostelem nejprve propuštěn ze zaměstnání. Nenechal se zastrašit. Se svým bratrem a disidenty připravil plakát, vyzývající k obnově kostela. Plakát pomocí spínače rozvinuli na závěrečné m ceremoniálu Mezinárodní soutěže S. J. Bacha, který přenášela televize. Policie „pachatele“ dopadla až po dvou letech. Během třiadvacetiměsíční vazby čelil Dietrich krutému nátlaku Stasi, aby udal spolupracovníky a podepsal spolupráci. Nátlaku odolal a byl  odsouzen ke dvěma a půl letům vězení s následným umístěním na psychiatrii. V roce 1972 se mohl díky intervenci filozofa Carla Friedricha von Weizsäckera vystěhovat do západního Německa.

Dalma Špitzerová

Dalma Špitzerová

Dalma a její sourozenci poklidně vyrůstali v Liptovském Mikuláši. Když se v roce 1942 začaly plánovat transporty do vyhlazovacích táborů, sehnal Dalme a jejím dvěma sestrám falešné doklady a poslal je do Maďarska. V Budapešti byla Dalma a její sestra zanedlouho objeveny a odeslány do internačního tábora. Sestry prošly několika zařízeními a po neúspěšných pokusech o útěk, skončila Dalma ve sběrném táboře v Novákách. Právě tam si zahrála svou první divadelní roli a slíbila si, že když přežije, stane se herečkou. Po vypuknutí SNP se jí podařilo uprchnout a přidala se k povstalcům. Po potlačení povstání odešla s partyzány do hor, kde setrvala až do osvobození. Následně se herečkou skutečně stala a po pádu komunismu v roce 1989 si založila soukromé herecké studio.

Miroslav Hampl

Miroslav Hampl

Miroslav nastoupil v 19 letech v roce 1952 do Jáchymovských uranových dolů. Fáral s mnoha politickými vězni, kterým pomáhal. Doručoval jim dopisy od rodin a přátel, nosil balíčky a teplé prádlo. Jednoho z nich dokonce provedl na svobodu. Jemu samotnému však útěk na Západ zhatil kamarád, který ho udal. Miroslav putoval do lágru Ležnice. V době zatčení vážil 50 kilo, po třech měsících měl pouhých 50. Jeho stav mu neumožnil plnohodnotně pracovat, a proto byl za trest umístěn do korekce, malé studené místnosti bez oken. Ráno odešel na šichtu a po ní rovnou do korekce. Přežil jen díky vězňům, kterým on sám v civilu pomáhal. Miroslav byl propuštěn v roce 1954. Brzy se zamiloval do své budoucí ženy Evženie, se kterou se usadili a společně zestárli v Šumperku. Miroslav je jedním ze zakládajících členů místní pobočky Konfederace politických vězňů.

Zvonění 17. listopadu v 17:11

Zapojte se do oslav 30. výročí od pádu komunismu i Vy a oslavte svobodu, která není samozřejmostí

17. listopadu v 17 hodin a 11 minut se rozezní zvony na všech kostelích a kaplích jako připomínka 30 let od pádu komunistického režimu. Máte-li možnost, pomozte organizaci Post Bellum v místních farnostech s organizací zvonění nebo oslovte vašeho starostu, aby v 17:08 pustil v místním rozhlase vzkaz Paměti národa.

Sdílejte fotografii, příběh, vzpomínku a označte ji #nezapomeňme