Sběratelství je koníčkem spjatým s velmi dlouhou kulturní historií a vyznačuje se zejména obrovskou variabilitou předmětů, které se mohou stát středobodem této vášně. Ať už se sběratelé zaměří na porcelánové hrníčky, vzácné mince, obrazy od renesančních mistrů nebo jen sáčky s cukrem či dětské kresby potomků, s nárůstem ukořistěných úlovků gradují i jejich pocity – uspokojení, radost a vášeň. A protože každý z nás je vlastně tak trochu sběratel,(vzpomeňte si na své rodinné fotografie nebo sbírku kamínků z dovolené), následující příspěvek se Vám pokusí osvětlit, kde se v nás ta naše sběratelská vášeň vlastně bere.

 

Kde se vzal – tu se vzal hommo collector

Jak již bylo zmíněno na začátku, historie sběratelství sahá do hluboké minulosti. Sběratelstvím knih prosluli například Ptolemainovci, makedonská dynastie vládnoucí v Egyptě v letech 323 př. n. l. – 30 n. l., kteří plnili známou Alexandrijskou knihovnu věhlasnými díly z celého světa.

Zásadní vývojový milník v historii sběratelství je třeba přitknout florentskému bohatému rodu Medičejů, kteří byli významnými mecenáši umění. Díky tomuto štědrému rodu disponují dnes běžně muzea po celém světě sbírkami, vypůjčených od soukromých majitelů.

Sběratelství můžeme označit za potomka tzv. kabinetu kuriozit, který byl rozšířen mezi movitými učenci se zájmem o neobvyklé předměty z 16 století a staršími. Střádání starých tiskovin, nejrůznějších rytin a jiných předmětů těmi, kteří si nemohli dovolit originály, sahá ještě o několik století dále.

Díky ekonomické stabilitě se do hledáčku sběratelů dostává nově např. nábytek, dekorativní předměty nebo užité umění.

Zub za 7 475 dolarů

V roce 1999 byl prodán zub legendárního baseballového hráče Ty Cobba za neuvěřitelných 7 475 dolarů. Experti na sportovní sbírky jej tehdy odhadovali na 300 – 500 dolarů. Tento prodej vyvolal velké diskuze o sběratelství jako takovém – proč jsou lidé ochotní utrácet velké sumy peněz za něco, co nepotřebují a co samo o sobě nemá hodnotu?

Předměty, které sbíráme, nepředstavují jen cennosti a drahé obrazy. Jsou to i obyčejné věci, jejichž reálná hodnota je nulová, ale sběratelská hodnota pro nás může být k nezaplacení. „Sběratelství je posedlost. Dodává nám dobrý pocit, že vlastníme něco cenného, nějaký náš osobní poklad. Často nejde ani tak o předmět samotný, jako o historky a osoby, které se k němu vážou“, tvrdí o sběratelských motivech Luboš Krčil, ředitel Národní Pokladnice – distributora pamětních mincí a medailí.

Sběratelství znamená nesmrtelnost

Pro sbírání neexistuje jen jediný motiv. Lidé sběratelství provozují z mnohých důvodů. Ať už se jedná o příčiny, plynoucí z historických konsekvencí, jako je například lov, nutný pro obživu rodiny či hromadění jídla a cenností v dobách válečných konfliktů nebo jen sbírání předmětů pro vyvolávání vzpomínek, všechny typy sběratelů pojí pocit radosti z dalšího „úlovku“, soupeřivost, riskování, socializace a prestiž. Jak ale ukazují některé studie, motivy mohou být i jiné – řekněme nadpozemské.

Známá vědkyně z oblasti sběratelství, Susan Pearcová, tvrdí, že lidé sbírají, aby se stali nesmrtelnými. ;„Většina z nás zažívá pocit úzkosti při představě, že jednou zemřeme. Když ale vytváříme kolekce něčeho hmatatelného, co po nás zůstane, symbolicky tím dokazujeme naši nesmrtelnost.“

Vlasy a latexové ploutve

Když je řeč o sbírání, nejčastěji si představíme známky, mince, starožitnosti, umění – sběrateli často vyhledávané předměty.

Najdou se ovšem i tací, kteří se rozhodli jít vlastní, netradiční, sběratelskou cestou. Setkat se můžeme se sbírkami krabiček od cigaret, plyšových pokémonů nebo starých videokamer. To ovšem není nic zarážejícího. Najdeme totiž i takové sběratele, kteří shromažďují vlasy celebrit, vyžvýkané nikotinové žvýkačky nebo dokonce latexové ocasní ploutve mořských víl (opravdu čtete dobře).

S jistotou se dá říct, že ať jsou motivy pro sbírání jakkoli rozdílné, jedno je pro všechny sběratele společné – vášeň. Sběratelství je hlavně o vášni. Sami sběratelé ji ale dále neumí vysvětlit nebo popsat – je pro ně záhadou. Dokonale ji vystihl spisovatel Gustave Flaubert v příběhu o sběrateli knih: …“vzal milovanou knihu, v ní utopil svůj pohled,…a miloval ji, jako zloděj miluje svůj poklad, otec dceru, král korunu.“

Na našich webových stránkách používáme soubory cookie, abychom optimalizovali jejich fungování. Přečtěte si více...