Karel IV.Karel IV. měl ze středověkých vládců bezesporu největší vliv na rozvoj mezinárodních vztahů, obchodu a hospodářství v našich zemích. Tento panovník měl ze středověkých vládců bezesporu největší vliv na rozvoj mezinárodních vztahů, obchodu a hospodářství v našich zemích. Pojďme si připomenout, které mince se za jeho kralování razily a jaké postavení zaujímal ve středověkém světě český groš.

Proč byl náš ekonomický rozvoj tak pomalý a co nás ochránilo před morem?

I přes impozantní nástup Přemyslovců naše království za vyspělým jihozápadem poněkud zaostávalo. České země se nacházely tak trochu mimo tehdejší ekonomické jádro, do kterého patřily zejména Itálie, Francie, Německo, Porýní, Belgie a Nizozemsko. V těchto zemích se rozvíjelo tržní hospodářství a dělba práce, zatímco hlavní obživou pro Čechy a Moravu bylo stále zemědělství. Výhodu jihozápadu zajistila především vyspělá antická civilizace a naši tržní izolaci ještě umocňovala geografická poloha. Neprostupné lesy a impozantní horské štíty nám ovšem nezajistily jen zpomalený ekonomický vývoj ale také ochranu před neléčitelným morem, který v tehdejších dobách ohrožoval celou Evropu. Další domácí výhodu představovaly naleziště stříbra. Na přelomu 13. a 14. století byla zhruba polovina produkce stříbra pro celý kontinent dobývána právě v Čechách. Většina domácí produkce byla využita pro výrobu grošů, kterými se platilo nejen v Koruně české, ale také na území Německa a Polska. Společně s benátskými solidy a anglickými šilinky patřily české groše k nejrozšířenějším středověkým měnám.

Inteligence, politický um a diplomatické schopnosti Karla IV. nás posouvají výš!

Replika pražského groše z kolekce České repliky Národní PokladniceZhruba stoletý náskok jihozápadu začal dohánět Karel IV., který povznesl hospodářství Čech a Moravy na mezinárodní úroveň. Všestranně podporoval obchodníky a řemeslníky. V českých zemích za jeho vlády vzniklo nespočet pohodlných cest, po nichž k nám proudili kupci ze zahraničí. Díky jeho diplomatickým a politickým schopnostem se podařilo navázat pevné spojenectví s významnými obchodními partnery a Praha se stala hojně navštěvovaným centrem politiky a obchodu.

 

Hospodářský rozvoj vyžaduje kvalitní měnu

 

Hospodářský rozmach si vyžadoval kvalitní a stabilní finanční systém a peněžní oběh za vlády Karla IV. lze slovem stabilita opravdu označit.

Na samém počátku své vlády provedl mladý král měnovou reformu, jejímž cílem bylo zvýšit ryzost kovu v pražském groši na původní úroveň. Za panování Karlových předchůdců totiž obsah stříbra v mincích značně kolísal. Technologická stránka reformy byla svěřena do rukou mistrů z Florencie.

Replika dukátu Karla IV. z České repliky Národní PokladniceI v době vlády Karla IV. a po realizaci měnové reformy docházelo k občasnému kolísání obsahu stříbra v tehdy ražených mincích, ale v podstatně menší míře než za vlády Jana Lucemburského. I v této době byla vlastní výroba mincí v rukou nájemců a provozovatelů jednotlivých kutnohorských šmiten a nelze určit do jaké míry bylo možné produkci a technologické zpracování mincí kontrolovat.

Ke konci své vlády navrhl Karel IV. další měnovou reformu, kterou ovšem už nestihl zrealizovat. K jeho návrhu se však dochovaly písemné dokumenty, ze kterých vyplývalo, že hmotnost groše měla být zvýšena z původních 3,08 gramu na 3,62 gramu a ryzost měla být navýšena z předchozích 795/1000 na 890/1000.

Zlaté dukáty Karla IV.

Po vzoru svého otce pokračoval i Karel IV. v ražbě zlatých mincí, i když v mnohem menší produkci oproti ražbě mincí stříbrných. Oproti svému otci však upustil od ražby mezinárodních florénů s lilií a svatým Janem a razil zlaté mince dukátové váhy se svým portrétem a vyobrazením lva. Tento motiv vystřídal v roce 1355 portrét Karla IV. s královskou a následně císařskou korunou.

Na našich webových stránkách používáme soubory cookie, abychom optimalizovali jejich fungování. Přečtěte si více...