Po nástupu Karla IV. na trůn došlo v ražbě českých zlatých mincí k zásadní ikonografické změně, byla ukončena ražba florénů a byla zahájena ražba obrazově nových dukátů. Z období vlády Karla IV. známe dvě základní skupiny zlatých ražeb, tzv. královské a císařské dukáty.
Nejvýraznější rozdíl mezi oběma zmíněnými dukáty je druh koruny na hlavě panovníka. Starší je tzv. královská koruna a mladší je tzv. císařská koruna.
Karlovy dukáty jsou velice zajímavé a patří k nejkrásnějším středoevropským mincím 14. století. Na lícní straně je zobrazena polopostava panovníka čelně s královskými insigniemi. Na rubu je zobrazen český lev.
Zlatý královský dukát
Zlatý královský dukát ražený za vlády Karla IV. před rokem 1355 je jednou z nejvýznamnějších mincí té doby. Tento dukát byl ražen bez letopočtu a nesl portrét Karla IV. s královskou korunou, který v pravé ruce drží žezlo a v levé svírá královské jablko s křížkem. Na rubu byl vyobrazen český dvouocasý lev.
Mince měla průměr okolo 21 - 22 mm a vážila kolem 3,5 g. Opis na minci zněl: KAROLVS DEI GRATIA - ROMANORUM ET BOEMIE REX.
Dukáty byly používány nejen v domácím, ale také v mezinárodním obchodě, což svědčí o jejich vysoké hodnotě a důvěryhodnosti.
Zlatý císařský dukát
Zlatý císařský dukát byl ražený po roce 1355 a vycházel z typu královského dukátu. Na této minci byl Karel IV. zobrazen s císařskou korunou, v pravé ruce opět držící žezlo a v levé svírající císařské jablko s křížkem. Kromě koruny zde proměnou prošel i samotný císař, kdy se z mladického vzezření (na královském dukátu) mění ve zralého muže s plnovousem.
Opis na minci opět zněl: KAROLVS DEI GRATIA - ROMANORUM ET BOEMIE REX.
Dukáty Karla IV. se vyznačují ražbou velice omezeného počtu kusů, což z nich v dnešní době činí velice vzácné české mince.
Zlatý štít (Écu d’or)
Jedná se o mimořádnou zlatou minci o průměru 3 cm, vážící kolem 4,5 g. Écu d’or vycházela z nejstarších francouzských zlatých mincí, které byly raženy ve 12. století. Karel IV. je nechal razit po roce 1355, nejspíš v Antverpách.
Proslulá je historka, o jejich rozhazování do davu na přelomu let 1356 - 1357 během říšského sněmu v Metách, kde bylo slavnostně vyhlášeno konečné znění nového říšského zákoníku (tzv. Zlaté buly).
Lícní strana mince vyobrazovala panovníka Karla IV. sedícího na gotickém trůnu. Na hlavě má Karel IV. císařskou korunu s kamarou. V pravé ruce drží meč, v levé ruce svírá štít s říšským znakem.
Opis na minci zněl: KAROLLVS DEI GRA ROMANORVM IMP.
Další mince ražené za vlády Karla IV.:
Pražský groš
Pražský groš patřil k nejvýznamnějším stříbrným mincím středověké Evropy. Poprvé byl ražen v roce 1300 za vlády českého krále Václava II. V době vlády Karla IV. došlo k několika změnám v jeho kvalitě a ryzosti. Přesto si mince udržela svou popularitu a byla používána až do 16. století, kdy ji nahradil stříbrný tolar.
Vzhled groše se v průběhu času moc neměnil. Líc nesl obraz královské koruny, na rubu byl vyobrazen korunovaný dvouocasý lev. Když už se něco na groši měnilo, byla to signatura panovníka.
Pražský groš za doby vlády Karla IV. dosahoval ryzosti 750/1000 (původně 840/1000), měl průměr 28–30 mm a vážil kolem 3 g.
Proč Karel IV. nechal snížit kvalitu pražských grošů?
- Ekonomické tlaky: V průběhu jeho vlády došlo k ekonomickým tlakům, které vedly k potřebě zvýšit množství dostupných mincí. Snížení ryzosti stříbra v mincích umožnilo ražbu většího množství mincí z dostupného stříbra.
- Finanční potřeby: Karel IV. potřeboval financovat své rozsáhlé stavební projekty, jako byla výstavba Karlova mostu, katedrály sv. Víta a Nového Města pražského. Snížení kvality mincí bylo jedním ze způsobů, jak získat potřebné finanční prostředky.
- Politické a vojenské výdaje: Financování politických a vojenských aktivit, včetně udržování moci a vlivu v rámci Svaté říše římské, také přispělo k rozhodnutí snížit kvalitu mincí.
Karel IV. si byl vědom poklesu kvality pražských grošů a v roce 1378 spolu se svým synem Václavem IV. vydal nový mincovní řád, který měl za cíl obnovit původní kvalitu grošů. Tento řád však pravděpodobně nikdy nevstoupil v platnost.
Parvus
Mince Parvus byla drobná stříbrná mince, ražená již od roku 1300 v mincovně v Kutné Hoře.
Parvus, známý také jako dutý haléř, byl menší než pražský groš a sloužil jako drobná jednotka pro každodenní transakce. Pro představu, jeden pražský groš se rovnal 12 parvům. Průměr mince byl 15-16 mm a hmotnost činila zhruba 0,5 g. Líc za doby Karla IV., zdobil obraz sv. Václava. Rub nesl českého heraldického lva.
V roce 1384 byla ražba parvů v Čechách ukončena a nahrazena penízem a haléřem.
Haléř
Haléř za vlády Karla IV. byl drobnou stříbrnou mincí, která hrála důležitou roli v každodenním obchodě a transakcích. Tyto mince byly raženy v různých mincovnách, především v Kutné Hoře, která byla známá svými bohatými ložisky stříbra.
Haléř za vlády Karla IV. měl průměr zhruba 13 mm a vážil 0,341 g.
Za vlády Karla IV. byly haléře zdobeny královskou korunou a byly známé svou jednoduchostí a praktičností.
Laufský fenik
Karel IV. hojně podporoval mincovnictví, a nejinak tomu bylo v Horní Falci (Nové Čechy), konkrétně ve městě Lauf an der Pegnitz, kde nechal vybudovat mincovnu a mince zde nechal razit od roku 1355/1356. Vznikl tu tzv. laufský fenik, stříbrná mince s viditelnou nekorunovanou hlavou na cimbuří (mezi písmeny K a L). Pravděpodobně se jednalo o portrét samotného Karla IV. Zadní strana nesla dvě korunované hlavy pod gotickou klenbou. Jedna patřila opět Karlovi IV. a druhá jeho synovi Václavovi IV.
Mince byly v Laufu raženy až do roku 1373. Poté byla jejich ražba přemístěna do Erlangenu, kde vznikly mince s hlavou na cimbuří mezi písmeny K a E. Mince měly průměr zhruba 18 mm a vážily kolem 0,76 g.
Laufský fenik je důležitým artefaktem z doby středověku, kdy Karel IV. podporoval mincovnictví v různých částech svého panství.
Závěr
Mincovnictví za vlády Karla IV. bylo klíčovým aspektem ekonomického rozvoje českých zemí. Přestože došlo k určitým výzvám, jako bylo snížení kvality pražského groše, Karel IV. zanechal významný odkaz v podobě kvalitních zlatých dukátů a dalších mincí, které hrály důležitou roli v obchodu a hospodářství.