Na začátku byla myšlenka
Jak již bylo napsáno v úvodu, otcem ražby svatováclavských dukátů byl Alois Rašín. Ten roku 1922, po znovuuvedení do funkce, prosazoval vydání československých dukátů, tradičních českých zlatých mincí ražených na českém území od dynastie lucemburské až po habsbursko-lotrinskou.
Pokud se ptáte, proč Rašín prosazoval ražbu dukátů, tak vysvětlení je následující. Rašín, jakožto osoba velice spořivá, věřil, že zlato a zlatá měna jsou hlavní zárukou stálosti a stability měnové jednotky. Zároveň se domníval, že se zlaté měny (v nástupnických státech Rakouska-Uherska) podaří v nějaké formě do budoucna obnovit.
Vydané svatováclavské dukáty měly sloužit lidem jako výhodné uložení úspor a bezpečný způsob ochrany majetku. Třešničkou na dortu pak již bylo, že se mělo jednat o pamětní mince, které symbolizovaly národní hrdost.
Technické parametry dukátů
Parametry československých dukátů byly navrženy podle posledních rakouských a uherských dukátů Františka Josefa I., které byly raženy v Hlavním mincovním úřadu ve Vídni a Uherské královské mincovně v Kremnici.
Hodnotová a hmotností skladba posledních rakouských dukátů (jednodukát a čtyřdukát) byla upravena na jednodukát a dvojdukát. Později přibyl ještě pětidukát a desetidukát.
Ministr financí Alois Rašín byl projektem svatováclavských dukátů natolik zaujat, že se mu věnoval i na smrtelné posteli, po atentátu, který na něj byl spáchán v lednu 1923.
Design dukátů
Autory vítězného návrhu byli dva významní českoslovenští umělci. Malíř Jaroslav Benda a sochař Otakar Španiel. Jejich návrh byl vybrán ve veřejné soutěži, kterou organizovalo ministerstvo financí.
Lícová strana zobrazuje postavu svatého Václava v drátěné košili a plášti, opásaného mečem. V jedné ruce drží vlající korouhev a ve druhé štít.
Rubová strana obsahuje malý státní znak s nápisem ,,REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ".
Ražba dukátů probíhala nejen na tzv. státní účet (objednávku státu), ale i na tzv. soukromý účet, kdy si právnické i fyzické osoby dodaly do mincovny vlastní zlato. Největším zadavatelem výroby důkátů na soukromý účet byl zlatodůl Roudný na Vlašimsku.
První vydané dukáty
Československé dukáty, zvané po sv. Václavovi svatováclavské, byly poprvé vydány v říjnu roku 1923 k 5. výročí vzniku Československa. Raženy byly v mincovně v Kremnici.
Jako první byly vydány jubilejní jednodukáty, na kterých bylo datum vzniku republiky 28. října a číslo na lícní straně. Pak následovaly dvojdukáty s letopočtem 1923 a nakonec obyčejné jednodukáty.
Jednodukáty byly raženy až do roku 1939. V roce 1929 byla ražba dvojdukátů obnovena a byly zavedeny ještě dvě nové hodnoty: pětidukát a desetidukát. Ty byly raženy až do roku 1938, avšak v odlišném výtvarném zpracování než jednodukáty a dvojdukáty.
V průběhu války dukáty raženy nebyly, k jejich ražbě se stát navrátil pouze jednou, a to v roce 1951. Poté jejich ražba ustala. Poslední, tzv. karlovské, dukáty byly vydané v letech 1978 – 1982.
Svatováclavský dukát jde do aukce!
Aukce je plánována na pátek 25. dubna 2025. Vedle dalších významných numismatických skvostů se bude dražit již zmíněný vzácný svatováclavský dukát z roku 1939, který byl součástí československého zlatého pokladu a pyšní se certifikátem ČNB. Vyvolávací cena je 5 milionů korun.
Dnes, kdy si čtete tento článek, je již známá konečná prodejní cena, tak neváhejte a podívejte se, za kolik se nakonec vzácný kousek vydražil!