Zlaté a stříbrné poklady
Nejčastěji se ve vracích nacházejí zlaté a stříbrné mince, které byly přepravovány jako platidlo nebo daňové odvody. Například slavný vrak Nuestra Señora de Atocha, španělské galeony potopené roku 1622 u Floridy, vydal tisíce mincí z mincoven v Novém světě – především z Peru a Mexika. Tyto mince, často označované jako "cob coins", byly ručně ražené s nepravidelným tvarem, což z nich činí unikátní sběratelské kousky.
Cob mince z vraků lodí
Cob mince byly prvními oficiálními mincemi raženými ve španělských koloniích v Americe, počínaje rokem 1536 v mincovně v Mexico City. Vyráběly se ručně tak, že se z konce stříbrného nebo zlatého prutu odřízl kus kovu (tzv. planchet), který se poté ručně razil mezi dvěma razidly. Výsledkem byly nepravidelné, často asymetrické mince, které však měly přesnou váhu a ryzost.
Tyto mince byly běžně přepravovány na lodích z Nového světa do Španělska. Mnoho z nich skončilo na dně oceánu kvůli pirátům, bouřím nebo navigačním chybám. Slavné vraky jako Nuestra Señora de Atocha, Treasure Fleet nebo San José obsahovaly tisíce těchto mincí. Některé z těchto vraků byly objeveny až ve 20. století a přinesly obrovské poklady, včetně „klastrů“ mincí slepených korozí a mořskými usazeninami.
Nejčastější nálezy cob mincí pocházejí z oblasti:
• Pobřeží Floridy (USA) – zejména oblast tzv. Treasure Coast, kde ztroskotala flotila z roku 1715.
• Karibik – Bahamy, Kuba, Dominikánská republika.
• Kolumbie – vrak San José u pobřeží Cartageny.
• Mexický záliv – včetně vraku Atocha u Key Westu.
• Pobřeží Panamy a Peru – kde byly aktivní koloniální mincovny.
Nejznámější vraky a jejich poklady
Nuestra Señora de Atocha
Nuestra Señora de Atocha byla španělská galeona, která se potopila v roce 1622 u pobřeží Floridy během hurikánu. Byla součástí flotily, která převážela obrovské množství pokladů z Nového světa – stříbrné a zlaté cob mince, drahokamy, zbraně a další cennosti určené pro španělskou korunu. Vrak byl objeven až ve 20. století legendárním hledačem pokladů Melem Fisherem po dlouhém a náročném pátrání. Poklad z Atochy patří k největším a nejcennějším nálezům v historii podmořské archeologie.
Whydah Gally
Whydah Gally byla britská otrokářská loď, kterou v roce 1717 ukořistil slavný pirát Samuel "Black Sam" Bellamy a přeměnil ji na svou vlajkovou loď. Krátce poté, co se připojila k pirátské flotile, ztroskotala během silné bouře u pobřeží Cape Cod v Massachusetts. Na palubě se nacházel obrovský poklad – stříbrné a zlaté cob mince, šperky, zbraně a další cennosti z předchozích nájezdů. Vrak byl objeven v roce 1984 a stal se prvním ověřeným pirátským vrakem s nalezeným pokladem. Nálezy z Whydah Gally poskytly jedinečný pohled do života pirátů a jsou dnes vystaveny v muzeu Whydah Pirate Museum v Provincetownu.
San José
San José byla španělská galeona, která se potopila v roce 1708 během námořní bitvy s britským loďstvem u pobřeží dnešní Kolumbie poblíž Cartageny. Loď byla součástí tzv. Flotily pokladů a převážela obrovské množství zlata, stříbra, drahokamů a cob mincí z Jižní Ameriky do Španělska. Když byla zasažena výbuchem, potopila se i s více než 600 členy posádky a nákladem, jehož hodnota je dnes odhadována na více než 17 miliard dolarů. Vrak byl znovuobjeven v roce 2015 a je považován za jeden z nejcennějších námořních pokladů v historii. Jeho vlastnictví je předmětem právních sporů mezi Kolumbií, Španělskem a dalšími stranami.

Jak se čistí mince nalezené ve vracích?
Mince z mořského dna bývají často pokryté korozí, mušlemi nebo sedimenty. Jejich restaurování je náročný proces, který vyžaduje odborné znalosti a trpělivost. Používají se metody jako elektrolytické čištění, mikroskopická mechanická očista nebo chemické lázně. Cílem je zachovat co nejvíce původního materiálu a zároveň odhalit detaily ražby.
Komu mince vlastně patří?
Otázka vlastnictví pokladů z vraků lodí je složitá a často vede k dlouhým právním sporům. Základní dilema zní: komu patří poklad nalezený na dně moře? Možností je několik – může ho nárokovat:
• stát, který loď původně vlastnil (např. Španělsko u koloniálních galeon),
• země, v jejíchž teritoriálních vodách byl vrak nalezen (např. Kolumbie u vraku San José),
• nebo nálezce, pokud se jedná o mezinárodní vody a není uplatněn jiný právní nárok.
Příkladem je slavný případ galeony San José, jejíž vrak byl nalezen u pobřeží Kolumbie. O poklad v hodnotě miliard dolarů se přely Kolumbie, Španělsko i soukromá americká společnost, která vrak lokalizovala. Kolumbie si nakonec nárokovala 95 % hodnoty nálezu a soudy její postoj podpořily.
Dnes mnoho států chrání podmořské kulturní dědictví zákony a mezinárodními úmluvami, jako je například UNESCO Úmluva o ochraně podvodního kulturního dědictví z roku 2001. Ta podporuje spolupráci s archeology a zakazuje komerční využívání vraků, aby se zabránilo rabování a nelegálnímu obchodu s historickými artefakty.
Víc než jen mince
Mince z vraků nejsou jen cenné – jsou i časovými kapslemi. Pomáhají datovat vraky, rekonstruovat obchodní vztahy a potvrzovat historické události. Každá z nich je svědkem dávné cesty, která skončila na dně oceánu.