Tutanchamon – faraon, který získal slávu až po smrti
Na aversu úvodní zlaté mince je vyobrazena Tutanchamonova posmrtná maska, která byla z hlediska toku dějinných událostí objevena teprve nedávno. Hrob mladého faraona byl odhalen 4. listopadu roku 1922 v egyptském Údolí králů. Nález si připsal britský archeolog Howard Carter. Štěstí se na nadšeného archeologa usmálo 4. listopadu 1922. Všechny artefakty byly opatrně odkrývány po celé týdny a 16. února roku 1923 byla konečně otevřena místnost s Tutanchamonovým sarkofágem. Staří Egypťané pevně věřili v posmrtný život, a do hrobky proto uložili velké množství cenností a uměleckých děl. Objevené poklady zaplnily dvanáct výstavních hal muzea v Káhiře. Jen mumie faraona byla ověšena asi 150 kusy zlatých šperků a uložena ve třech do sebe zapadajících rakvích a čtyřech dřevěných schránkách zaplňujících celou pohřební místnost v hrobce. Triáda rakví měla symbolizovat spojení těla, duše a Ducha. Jedna z rakví byla celá ze zlata a vážila neuvěřitelných 1 140 kg! Mezi další nálezy patřily také modely lodí, jež měly zemřelé přepravit na onen svět, ale i běžné věci denní potřeby.
Na životě Tutanchamona je nejzajímavější jeho konec, tedy vlastní smrt a hrobka. Dle dostupných pramenů se jednalo o relativně bezvýznamného panovníka 18. dynastie, která se za jeho vlády blížila úpadku. Na trůn byl usazen asi v devíti letech a zemřel předčasně, v 18 nebo 19 letech. Díky speciálnímu snímkování mumie britští experti zjistili, že Tutanchamon pravděpodobně spadl z bojového vozu v důsledku příliš rychlé jízdy. Při kolizi dvou vozů se jeden z nich přes Tutanchamona převalil a rozdrtil mu nohy, žebra a také srdce. Srdce bylo Tutanchamonovi po smrti vyjmuto, a tudíž nebylo nalezeno v jeho hrobce. Tutanchamon navíc trpěl již od dětství mnoha nemocemi, které byly částečně způsobeny incestním spojením jeho otce Achnatona s vlastní sestrou. Incesty byly však ve Starověku zcela běžné.
Ač byl Tutanchamon nejmladším pohřbeným králem v egyptském údolí a jeho bytí na pozemské půdě nepřineslo nic překotného, je nyní zcela jistě nejslavnějším faraonem na světě. Jeho hrobka byla totiž objevena jako 62., tedy jako poslední v Údolí králů. Je proto skoro neuvěřitelné, že nebyla dříve vyrabována nechvalně známými vykradači pokladů.
Nefertiti – krásná žena přichází
Do zlaté kolekce jsme zařadili také slavné egyptské královny. Těšit se můžete například na krásnou Nefertiti. Ač se jedná o jednu z nejslavnějších postav světové historie, její životní příběh halí dodnes rouška tajemství. Její busta byla nalezena teprve v roce 1912 a někteří archeologové dodnes namítají, že se jedná o podvrh. Stejně nejasný je i původ okouzlující královny. Podle některých zdrojů se Nefertiti narodila v mitannské říši, tedy na území mezi Eufratem a Tigridem. Manželkou slavného Achnatona se stala údajně poté, co zemřel Amenhotep II., za kterého měla být původně provdána. Jiná verze tvrdí, že byla dcerou písaře Aje, který byl zřejmě bratr Achnatonovy matky. To by znamenalo, že krásná Nefertiti a její manžel Achnaton byli ve vztahu sestřenice – bratranec.
O životě egyptské královny se toho ví podstatně více než o jejím původu. Dle nástěnných maleb, zápisů a reliéfů je jasné, že Nefertiti zastávala po boku Achnatona výsadní postavení. Pár k sobě choval pravděpodobně silné city. O jejich lásce vypovídá například báseň, kterou vládce své vyvolené složil, nebo reliéf, který zachytil vznešený pár při polibku. Královna byla velice mocná a její postavení vůči faraonovi bylo téměř rovnocenné. Měla mnoho výsad a pravomocí. K dispozici měla například vlastní vůz a svatyni, kde mohla sama řídit náboženské rituály na počest boha slunce.
Po 12 letech vlády Achnatona se Nefertiti najednou beze stopy vytratila. Na místě velké královské manželky ji vystřídala princezna Meritaten, nejstarší z šesti dcer Achnatona a Nefertiti. Se svou dcerou zplodil Achnaton několik dalších dětí. Kam krásná Neferiti zmizela, není dodnes jasné. Někteří se domnívají, že ji zabil mor, jiní že byla zapuzena. Místo královnina posledního odpočinku je taktéž stále záhadou. Lze jen doufat, že nebylo zničeno a na své objevení teprve čeká.
Zlatí faraoni – nová kolekce zlatých mincí Vás provede starověkým Egyptem
Těšit se můžete na dalších osm příběhů o slavných vládcích egyptské civilizace. Všechny portréty vybraných faraonů na mincovních reversech jsou vyobrazeny na rozměrných zlatých mincích netradičního tvaru. Díky rozměru 30 x 42 mm tak můžete obdivovat nejen propracované busty panovníků, ale též hieroglyfy, vyjadřující jména vládnoucích. Avers nese státní znak emitenta mince a nominální hodnotu.
Mince jsou dostupné jen v nabídce Národní Pokladnice v limitaci 500 kompletních kolekcí pro Českou republiku.
Bližší informace najdete na www.zlatifaraoni.cz.