Prolomení nacistických šifer zachránilo milióny lidských životů
Tajný kód Enigma byl používán k šifrování komunikace nacistického Wehrmachtu a Luftwaffe. Právě díky prolomení Enigmy se dařilo dešifrovat německou komunikaci, což výrazně přispělo k definitivní porážce nacistického Německa a konci druhé světové války. Pokud by kód Enigmy nebyl prolomen, odhaduje se, že by válečný konflikt mohl trvat další 2–3 roky a dalších 14–21 milionů lidí by mohlo přijít o své životy.
Jak Enigma fungovala
Šifrovací stroj Enigma vyvinul ve dvacátých letech 20. století německý elektromechanik Arthur Scherbius. Zařízení, podobné psacímu stroji, bylo určeno k šifrování a dešifrování textů.
Šifrovací zařízení disponovalo klasickou klávesnicí a deskou, na které se rozsvěcela jednotlivá písmena. Za desku byly vloženy rotory: existovalo více typů a byly používány podle toho, o jakou verzi přístroje šlo. Jeden nebo více rotorů se po každém stisku písmene otočilo krokovým mechanismem. Pokud uživatel dvakrát za sebou stiskl stejnou klávesu, nastavení stroje se změnilo a ve výsledku napsal odlišné písmeno. Pomocí desky s konektory bylo navíc možné prohazovat písmena na klávesnici, což rozluštění tajných informací ještě více komplikovalo.
Mechanismus skvěle fungoval za předpokladu, že obě strany přesně znaly nastavení stroje. Enigma byla využívána nejen Němci, ale po celém světě, kde byla využívána společnostmi, které si potřebovaly chránit například obchodní tajemství.
Zrada za úplatek na dárky pro milenky
Když začalo v Evropě gradovat před válkou napětí, armáda se rozhodla Enigmu využít. Němci mechanismus šifrování zdokonalili a považovali jej za neprolomitelný. Každá armádní jednotka využívala trochu jiný systém, aby zvýšila zabezpečení tajných zpráv. Spojenci se však o využívání Enigmy záhy dozvěděli. Tajemství vyzradil Hans-Thilo Schmidt, zaměstnanec německého ministerstva obrany, který informaci o Enigmě prodal Francouzům výměnou za tučný úplatek, za nějž si mohl vydržovat početný arsenál milenek.
Od roku 1929 disponovali Enigmou také Poláci. Tým kryptologů v čele s matematikem Marianem Rejewským ji pak pomocí získaného francouzského manuálu prolomil a až do roku 1938 byl schopen německé zprávy dešifrovat. Němci však později změnili nastavení a spojenci byli opět v koncích.
Síla tkví ve spolupráci
Na pokoření Enigmy se tvrdě pracovalo i v Británii. Vznikla vládní škola pro kódy a šifry (Government Code and Cipher School), která se v srpnu roku 1939 nastěhovala do Bletchley Parku. Rozsáhlé viktoriánské panství se začalo plnit nadanými mozky, najaté britskou vládou. Zajímavostí je, že mezi tamními zaměstnanci byste našli i Iana Fleminga, autora slavných Bondovek. Britům se sice starší systémy Enigmy rozluštit podařilo, ale k výraznějším úspěchům to nestačilo. K vítězství potřebovali polské kolegy. Navázáním spolupráce byl tehdy pověřen hlavní britský kryptolog Alan Turing. Matematik a zakladatel informatiky se tedy vydal za Poláky do Francie a s jejich pomocí sestrojil zařízení odvozené od polských „bomb“ (několik vzájemně propojených Enigma zařízení). To se pak stalo prvním velkým krokem k prolomení soudobé Enigmy.
Rabování nepřátelských ponorek přineslo úspěch
Další významný posun přineslo zabavení rotorů z Enigmy, které byly zabaveny při pokoření nepřátelské ponorky U–33 v únoru 1940. V dubnu téhož roku se Britům podařilo získat z jiného zabaveného plavidla šifrovací tabulky a mohli tak konečně rozluštit aktuální zprávy, které si nepřátelské námořnictvo posílalo.
Další milník v prolomení kódu následoval v roce 1941 při operaci Claymore na norském souostroví Lofoty. Speciálním jednotkám se tehdy podařilo zajmout jednu z protivníkových lodí a na její palubě našly důležité dokumenty s nastavením Enigmy. Povzbuzeni tímto úspěchem se Britové v následujících měsících zaměřovali na získávání informací ze zajatých plavidel. Do roku 1942 se díky těmto úspěchům celkem dobře dařilo zprávy dešifrovat. Zlom ovšem nastal v únoru, kdy Němci opatřili německou Enigmu čtvrtým rotorem.
Návrat k lepším dešifrovacím časům přinesl až říjen, kdy se Spojencům povedlo ve Středomoří zajmout ponorku U-559. Námořníci tehdy vnikli do silně poškozeného německého plavidla a vynesli z něj část dokumentů. Část posádky se pak do ponorky vrátila, ale vynořit už se jim nepodařilo. Díky jejich oběti se však kryptologům v následujících týdnech podařilo nepřátelskou komunikaci znovu dešifrovat.
Začátek konce války
V roce 1944 začali Němci o nedotknutelnosti svých šifrovacích strojů pochybovat a nastavení zkomplikovali. Britové v Bletchley však v té době disponovali tak sofistikovaným čtecím zařízením, že dokázali zprávy o pohybu nepřátelského loďstva dešifrovat v podstatě okamžitě.
I díky tomu mohli Spojenci 6. června 1944 zahájit vylodění v Normandii, jež bylo začátkem konce druhé světové války.
Pamětní mince z 5 uncí ryzího stříbra a vlastní tajnou šifrou
Mince, vyražená do pěti uncí ryzího stříbra 999/1000 v kvalitě Proof, má jedinečný design „break the code“, který umožňuje odhalit tajnou zprávu ukrytou v jádru mince.
Avers mince vyobrazuje vědce, kteří přispěli k prolomení kódu. Byli to tito čtyři muži: Marian Rejewski, který odvodil schéma zapojení kabeláže uvnitř tří rotujících kol, Jerzy Rozycki, který vynalezl metodu „hodin“, Henryk Zygalski, který navrhl „děrované štítky“, známé také jako „Zygalski sheets“. Bylo to ruční zařízení pro nalezení nastavení Enigmy. Posledním mužem je Alan Turing, jehož díl práce už jsme Vám výše popsali. Za jejich portréty vidíme symbolický design zachycující práci, s níž prolomili kód. Proslulá Enigma se čtyřmi rotory je vyobrazena v dolním poli mince.
Design reversu je navržen tak, aby spojoval prvky rotoru Enigmy a rotoru ze stroje Bombe. Tato kombinace totiž připomíná práci polských matematiků a také Turingovo dílo. Na designu je šipka, která když ukazuje na jediné leštěné písmeno na vnější část ciferníku, umožňuje zákazníkům odhalit tajnou zprávu.
Více informací o unikátní minci Enigma najdete zde.