660. výročí Karlova mostu

Emise připomínající 660 let od položení základního kamene Karlova mostu, významné architektonické památky evropského významu.

Výtvarný návrh byl zpracován předním českým akademickým sochařem a držitelem ocenění Nejkrásnější zlatá mince světa Vladimírem Opplem, který je zároveň autorem designu současné oběžné dvacetikoruny.

Objednávkou medaile získáte:

• Emisi zušlechtěnou ryzím zlatem a ryzím stříbrem
  
• Jistotu nejvyšší mincovní kvality (Proof)
  
• Záruku nízké limitace - 10 000 kusů

Nádherná pamětní emise je zušlechtěna 24karátovým zlatem (999/1000)a ryzím stříbrem (999/1000). Výjimečný design tohoto mistrovského díla je podtržen ražbou v nejvyšší mincovní kvalitě.

Výhradním emitentem této emise je Národní Pokladnice a počet medailí je přísně limitován 10 000 emisí!

Zušlechtění:

Ryzí zlato (999/1000), ryzí stříbro (999/1000)

Kov:

Bronz

Průměr:

45 mm

Hmotnost:

35 g

Kvalita:

Nejvyšší mincovní kvalita- leštěné razidlo

Země původu:

Česká republika

Rok emise:

2017

Limitace:

10 000 kusů

Karlův most je nejstarší dochovaný most přes Vltavu v Praze a druhý nejstarší dochovaný kamenný most v České republice (ten úplně nejstarší se nachází v Písku). Most je ozdoben 31 sochami a sousošími. Původně se mu říkalo „kamenný“ nebo „pražský“ most. Název „Karlův most“ se vžil až kolem roku 1870 na základě dřívějšího podnětu Karla Havlíčka Borovského.

Most spojuje Staré Město s Malou Stranou. Je 515,76 metrů dlouhý a jeho šířka je 9,40 až 9,50 m; výška chodníku je 13 m nad normální hladinou. Je tvořen šestnácti oblouky, které mají rozpon 16,62 - 23,38 m. Ve své délce je třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý. Na mostě jsou tři mostecké věže: dvě na Malé Straně a jedna na straně Starého Města (tato staroměstská věž však není postavena na krajní opěře mostu, jak je obvyklé, ale na prvním vnitřním pilíři).

Základní kámen Karlova mostu byl položen 9. 7. 1357 v 5 hodin 31 minut za osobní přítomnosti Karla IV. O stavbě mostu Karel rozhodl již po stržení Juditina mostu při povodni v roce 1342 (tento most byl také kamenný, nechal jej postavit král Vladislav II. v roce 1157 a byl pojmenován po králově manželce Juditě). Datum položení základního kamene pomáhali určit, jak bylo tehdy obvyklé, i astrologové a astronomové. Ve zvolené datum prý byla pro zahájení stavby mimořádně příznivá konstelace Slunce se Saturnem. Celé datum zároveň odpovídalo sledu lichých čísel od jedné do devíti a zpět (1-3-5-7-9-7-5-3-1).

Podle legendy byla při stavbě do malty přidávána vajíčka. V roce 2008 provedli vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze rozbor původní malty, který měl tuto legendu potvrdit nebo vyvrátit. Ukázalo se, že vejce na stavbu sice použita nebyla, ale malta se zalévala mlékem a vínem a přidávaly se do ní i syrečky.

V červenci 1432 strhla povodeň 5 mostních pilířů, most byl poté opravován až do roku 1503, tedy celých 71 let. Další povodně ohrožovaly most v letech 1655, 1784, 1845, 1872, avšak nejvíce byl poškozen při povodni v roce 1890, kdy byly vážně poškozeny tři mostní pilíře, zřítily se dva mostní oblouky a do vody spadly dvě sochy zdobící most.

Po následující dva roky nahrazovala zbořené části dřevěná konstrukce, která ze severní strany mostu obcházela poškozené místo; nepoškozené konce mostu nadále sloužily. Při opravě byla použita nová metoda: pilíře se nově zakládaly na železných kesonech. Obnova zřícené části mostu byla dokončena v listopadu 1892, utopené sochy byly z Vltavy vyzvednuty až v roce 1901.

Další stoletá voda přišla v roce 2002, most ji nakonec přestál bez viditelného poškození. Následně most prošel další citlivou rekonstrukcí, vždy však za provozu. Během těchto oprav se podařilo zjistit další nová fakta z historie této fascinující památky.