ČSR měna na pamětní medaili vyražené ze 2 uncí ryzího stříbra

Na počest 100. výročí československé měny emitovala Národní Pokladnice pamětní medaili vyraženou do 2 uncí ryzího stříbra (62,2 g). Tento numismatický unikát o průměru 50 mm byl vyražen v nejvyšší mincovní kvalitě (tzv. proof quality) speciálním leštěným razidlem. Díky tomuto způsobu zpracování jsou zřetelně viditelné i ty nejmenší detaily.

• Hlavním motivem aversu je první československá jednokorunová mince, s opisem po obvodu.
  
  
• Revers rovněž vyobrazuje první československou jednokorunovou minci s lipovými listy po obvodu.

Pamětní emise podléhá přísné limitaci. Pouhých 999 stříbrných medailí je k dispozici pro celý svět! Výjimečnost pamětní emise navíc podtrhuje rovněž individuální číslo na hraně, které současně potvrzuje i striktní limitaci emise.

Emise uctívající 100. výročí vzniku samostatné československé měny je uložena v elegantní dřevěné kazetě, kterou od nás získáváte ZCELA ZDARMA. Součástí zásilky je také Certifikát autentičnosti potvrzující veškeré parametry numismatu.

Kov:

Ryzí stříbro 999/1000

Průměr:

50 mm

Hmotnost:

2 oz (62,2 g)

Kvalita:

Nejvyšší kvalita ražby leštěným razidlem (Proof)

Země původu:

Česká republika

Rok emise:

2019

Limitace:

999 kusů

Autor návrhu:

Jiří Průcha

Ač Československo získalo vlastní měnu jen pár měsíců po svém vzniku, cesta ke koruně nebyla snadná. Po rozpadu Rakouska-Uherska zůstaly na našem území rakouské koruny. Měna se začala brzy znehodnocovat a bylo třeba zabránit hrozící inflaci tím, že se stát staré měny zbaví.

Platnou měnu na území Československé republiky ustanovil zákon číslo 84 z 25. února 1919. Byla označena jako Koruna československá a navazovala na název původní rakousko-uherské měny. Na československém území nebyl žádný historický vztah k názvu koruna, takže byly zvažovány názvy jako sokol, lev, groš atd. Nakonec zůstalo označení koruna se zkratkou Kč.

Po přijetí zákona byly uzavřeny státní hranice a během první poloviny března 1919 byly rychle staženy a okolkovány rakousko-uherské bankovky, které byly postupně měněny za první československé státovky. Státovka je označení bankovky, kterou nevydala Národní banka, která v době vzniku první měny ještě neexistovala. První státovky byly vydány státem prostřednictvím Bankovního úřadu ministerstva financí. Protože nově vzniklé Československo nedisponovalo žádným zlatem, vznikla československá měna jako papírová nekrytá měna. Prvním platidlem byla 100 korunová státovka z 15. dubna 1919. Prvními mincemi byly 20 a 50 haléř. Jednokorunová státovka byla dána do oběhu 24. září 1919. Na rubu nesla uskupení symbolů všech zemských částí republiky – Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. První korunová mince byla do oběhu uvolněna v roce 1922.

Mince se začaly razit ze sloučeniny mědi a niklu. Mědiniklové koruny byly raženy v Kremnici v letech 1922-1925, 1929, 1930, 1937 a 1938. Vyražených bylo víc než 115 mil. kusů. V oběhu byly 25 roků. Po zániku ČSR v březnu 1939 mědiniklové 1koruny dočasně platily ve Slovenské republice do konce února 1941, v Protektorátě Čechy a Morava do 31. července 1941 a v obnoveném Československu až do konce května 1947.

I přes rychlost s jakou nová měna vznikala, byly její bankovky považovány za jedny z nejkrásnějších. Spolupracovali na nich např. Alfons Mucha, Max Švabinský či Otakar Španiel.