Karel IV. a obnovení Královského paláce

Nabízí exkluzivně pouze Národní Pokladnice

Medaile byla vyražena z čistého stříbra (Ag 999/1000) a je zpracována v nejvyšší mincovní kvalitě. Díky ražbě speciálním leštěným razidlem má numismat zrcadlový lesk, který dává vyniknout i těm nejmenším detailům. Atraktivitu této emise ještě zvyšuje umělecké, ručně provedené zdobení ryzím zlatem (Au 999/1000).

• Na reversu numismatu je vyobrazena královská koruna, nápisy Karel IV. – otec vlasti a letopočty 1316 – 1378 (rok narození a úmrtí tohoto panovníka)

• Na aversu medaile je vyobrazena postava Karla IV. a jeho přítele stavitele Petra Parléře, který drží v ruce stavební plány. Muži se nachází ve velkém slavnostním sále zaklenutém gotickou klenbou, po obvodu numismatu je dále vyražen nápis Karel IV. – Obnova královského paláce

Autorem unikátního návrhu aversu a reversu, který byl vytvořen speciálně pro Národní Pokladnici, je významný český akademický sochař a medailér Vladimír Oppl. Za své mince a medaile získal Vladimír Oppl četná ocenění, k nejvýznamnějším patří cena „Nejkrásnější zlatá mince světa“ udělená v roce 1999 za pamětní minci Nové Město pražské.

Objednávkou získáte:

• 24,5 g ryzího stříbra (Ag 999/1000)
• Medaili parciálně pozlacenou ryzím zlatem (Au 999/1000)
• Záruku nejvyšší kvality ražby
• Certifikát autentičnosti

O velké oblibě Karla IV. mezi lidmi nejlépe vypovídá vítězství v anketě Největší Čech, kterou vyhlásila v roce 2005 Česká televize.Na základě zájmu zákazníků emitovala Národní Pokladnice, jako první v historii, sbírku medailí připomínající nejdůležitější životní milníky našeho velikána.

Kov:

Ryzí stříbro (999/1000)

Zušlechtění:

Ryzí zlato (999/1000)

Průměr:

38,61 mm

Hmotnost:

24,50 g

Kvalita:

Nejvyšší mincovní

Medailér:

Vladimír Oppl

Země původu:

Česká republika

Rok emise:

2016

Jako hlava říše římské měl Karel IV. zcela jasnou představu o tom, jak by se mělo jeho panství vyvíjet. Velmi důležitá pro něj byla jeho rodová základna, české království. Podle Karlovy koncepce se právě české království mělo stát hlavním centrem římské říše a jeho největší město Praha se mělo stát sídelním místem českého krále a římského císaře.

Bylo tedy zapotřebí, aby se Praha stala reprezentativní metropolí odpovídající společenským a politickým požadavkům své doby. S tím souviselo i Karlovo rozhodnutí udělat ze zchátralého panovnického sídla reprezentativní rezidenci, v jejíž podobě by se odráželo jeho politické postavení.

Základem královského paláce, který se Karel rozhodl vybudovat, se stal románský palác, který byl značně poničený požárem v roce 1303. Mladý panovník měl na mysli úplně novou koncepci stavby po vzoru zámku francouzského krále. Přestavbou byl pověřen francouzský stavitel a kameník Matyáš z Arrasu. V roce 1352 Matyáš zemřel a stavbu převzal mladý stavitel Petr Parléř, který pocházel z významného stavitelského rodu, bylo mu pouhých 23 let.

Starý královský palác je nejvýznamnější světskou stavbou Pražského hradu. Je to složitý komplex budov, síní a chodeb, jejichž původ sahá až k samým počátkům historie českého státu. Nejstarší částí komplexu jsou čtyři prostory románského Soběslavova paláce, postavené po roce 1135. Z nich je nejzajímavější Soběslavův sál s valenou klenbou a malými okénky. Karel nechal také vystavět pás gotických arkád na severní straně paláce,které jsou vidět v dnešním přízemí. Společně se stavbou paláce nechal vybudovat i nové opevnění a posílit hlavní brány.