Karel IV. a bitva u San Felice

Nabízí exkluzivně pouze Národní Pokladnice

Medaile byla vyražena z čistého stříbra (Ag 999/1000) a je zpracována v nejvyšší mincovní kvalitě. Díky ražbě speciálním leštěným razidlem má numismat zrcadlový lesk, který dává vyniknout i těm nejmenším detailům. Atraktivitu této emise ještě zvyšuje umělecké, ručně provedené zdobení ryzím zlatem (Au 999/1000).

• Na reversu mince je vyobrazena královská koruna a nápis Karel IV. − otec vlasti doplněné o letopočty 1316 – 1378

• Na aversu se nachází velmi zajímavá kompozice portrétu svaté Kateřiny, Karlovy oblíbené světice, doplněné o siluetu hradu San Felice a shlukem vojáků kolem hradu

To vše symbolizuje legendární bitvu u San Felice, která se zde odehrála právě v den svátku svaté Kateřiny, 25. listopadu 1332.

Autorem unikátního návrhu aversu a reversu, který byl vytvořen speciálně pro Národní Pokladnici, je významný český akademický sochař a medailér Vladimír Oppl. Za své mince a medaile získal Vladimír Oppl četná ocenění, k nejvýznamnějším patří cena „Nejkrásnější zlatá mince světa“ udělená v roce 1999 za pamětní minci Nové Město pražské.

Objednávkou získáte:

• 24,5 g ryzího stříbra (Ag 999/1000)
• Medaili parciálně pozlacenou ryzím zlatem (Au 999/1000)
• Záruku nejvyšší kvality ražby
• Certifikát autentičnosti

O velké oblibě Karla IV. mezi lidmi nejlépe vypovídá vítězství v anketě Největší Čech, kterou vyhlásila v roce 2005 Česká televize.Na základě zájmu zákazníků emitovala Národní Pokladnice, jako první v historii, sbírku medailí připomínající nejdůležitější životní milníky našeho velikána.

Kov:

Ryzí stříbro (999/1000)

Zušlechtění:

Ryzí zlato (999/1000)

Průměr:

38,61 mm

Hmotnost:

24,50 g

Kvalita:

Nejvyšší mincovní

Země původu:

Česká republika

Medailér:

Vladimír Oppl

Rok emise:

2016

25. listopadu 1332 na den svaté Kateřiny došlo k rozhodující bitvě.

Boj vypukl a Karel IV. bojoval statečně v první linii až do večera, kdy jeho oddíl donutil k bezhlavému úprku ostatní vzbouřence. Karel, pod nímž padl jeho nádherný válečný kůň, a jež byl sám zraněn na rameni, dosáhl svého prvního velkého vítězství a byl pasován na rytíře. Své vítězství připisoval ochraně svaté Kateřiny. Její portrét nechal Karel vytvořit také ve své soukromé svatyni na hradě Karlštejně, kde před důležitými státnickými kroky dlouze rozjímal.

Na znamení díků za pomoc při vítězství a záchranu života v bitvě u San Felice založil Karel v roce 1355 augustiniánský klášter na Novém městě pražském, který nechal zasvětit právě svaté Kateřině. Nyní má kostel v užívání pravoslavná církev.

Kult svaté Kateřiny Alexandrijské se rozšířil v západní církvi na přelomu 10. a 11. století a byl zaměřen především na její mučednictví a mimořádné zázraky a také na její učenost. Stala se patronkou panen a také učenců, studentů a učitelů, kolářů a několika dalších řemeslných profesí, námořníků a tiskařů. Dále ochraňuje úrodu, pomáhá při migréně a nemocech jazyka a také při hledání utonulých.

Podle legendy byla svatá Kateřina krásnou, hrdou a mimořádně vzdělanou egyptskou princeznou, která žila na přelomu 3. a 4. století v Alexandrii a pod vlivem tamního poustevníka se stala křesťankou. Během pronásledování křesťanů vystoupila na obranu své víry a přesvědčila o své pravdě padesát pohanských filozofů (císař je za to dal upálit).

Císař Maxentius, fascinovaný její osobností, jí nabídl místo po svém boku. Ona však odmítla, protože se zasvětila život samotě a panenské čistotě. Zhrzený císař ji nechal umučit. První pokus o popravu však byl neúspěšný: Hořící loukoťové kolo, na které měla být vpletena, zasáhl blesk. Proto jí císař nechal uřezat prsy a setnout hlavu. Ze žil světice prýštilo namísto krve mléko. Její mrtvé tělo pak zanesli andělé na posvátnou egyptskou horu Sinaj, kde byly ostatky později nalezeny a na místě nálezu byl vystavěn dodnes stojící klášter sv. Kateřiny, jedno z nejmagičtějších míst planety.