Sada Denárů Čeští králové

Sada 3 historických Denárů

Sada Denárů Čeští králové

Hodnocení: 5.0

1
  • Autentické historické artefakty – sada 3 denáru ražených do stříbra
  • Denáry, které pocházejí z 15. – 16. století
  • Sada obsahuje denáry těchto králů:
    • Vladislav Jagellonský
    • Ludvík Jagellonský
    • Ferdinand I. Habsburský
  • Mince jsou zachovány, ve velmi dobré kvalitě
  • Elegantní kazeta s  Certifikátem autentičnosti součástí balení
  • Původní cena: 6 990 Kč
  • Typ: Jednotlivý produkt
  • Dostupnost: Máme vyprodáno!
Prosím informujte mě, jakmile bude produkt opět skladem.

Mimořádně zajímavý historický set. Sadu tvoří tři autentické denáry, které byly raženy v průběhu 15. – 16. století:

  • První denár byl ražen za vlády krále Vladislava Jagellonského v období 1490 – 1516. Jeho průměr je 15 mm a hmotnost 0,52 g.
  • Denár Ludvíka Jagellonského, který tvoří druhou minci v sadě, byl ražen od roku 1521 do 1526. Průměr dosahuje 15 mm a hmotnost 0,49 g.
  • Poslední denár patří Ferdinandovi I. Habsburský a byl ražen v období 1526 – 1563. Má stejný průměr jako předešlé exempláře a hmotnost 0,52 g.

Prosím informujte mě, jakmile bude produkt opět skladem.
Specifikace
Denár :
Vladislava Jagellonského
Rok emise:
1490 - 1516
Průměr:
15 mm
Hmotnost:
0,52 g
Denár:
Ludvíka Jagellonského
Rok emise:
1521 - 1526
Průměr:
15 mm
Hmotnost:
0,49 g
Denár:
Ferdinanda I. Habsburského
Rok emise:
1526 - 1563
Průměr:
15 mm
Hmonost:
0,52 g

Vladislav Jagellonský (1. března 1456 Krakov – 13. března 1516 Budín) pocházel z Polska, původem z litevského velkoknížecího a polského královského rodu Jagellonců. Byl králem českým od roku 1471 jako Vladislav II. a králem uherským od roku 1490; také jako Vladislav II.

Tradičně bývá hodnocen jako jeden z nejslabších českých panovníků, neboť jeho vláda vedla k velkému úpadku královské moci, což ovšem bylo více způsobeno vnějšími okolnostmi – zvolen v 15 letech, úpadek a zadlužení země po husitských válkách a vládě Jiřího, náboženské rozpolcení země, vedoucí i k papežské podpoře jeho odpůrce Matyáše, zaneprázdnění uherskými záležitostmi včetně turecké hrozby atd.

Ludvík Jagellonský (1. července 1506 Budín – 29. srpna 1526 Moháč) byl král český a uherský (jako Ludvík II.). Jeho otcem byl český a uherský král Vladislav II. Jagellonský, matkou francouzská hraběnka Anna z Foix a Candale, která porod toužebně očekávaného mužského dědice zaplatila životem.

Ludvík zůstal v přípravách na válku s Turky, kterých hrozba se šířila, osamocený. Ludvíkovi se nepodařilo postavit dostatečně velkou armádu, jeho výzvy neuposlechla ani uherská šlechta. Na pomoc přišly jenom pomocné oddíly z Čech a Moravy. Pomoc z rakouských zemí, kterou přislíbil arcivévoda Ferdinand, se nedostavila včas. Navíc jagellonské vedení nemělo pro nastávající boj jasně stanovenou taktiku. Srážka křesťanského vojska s více než dvojnásobně početnou a výborně vycvičenou armádou tureckého sultána Sulejmana I. dopadla katastrofálně. Dne 29. srpna 1526 bylo uherské vojsko rozdrceno v bitvě u Moháče. Ludvík se po prohrané bitvě na útěku utopil v bažinách kolem Moháče. Jeho osobou vymřela česko-uherská větev jagellonské dynastie.

Ferdinand I. Habsburský (10. března 1503 Alcalá de Henares – 25. července 1564 Vídeň) byl německý král (od 1531), římský císař (od 1556), český a uherský král (od roku 1526) a rakouský arcivévoda.

Jeho rodiči byli Habsburk Filip I. Sličný a španělská infantka Jana Šílená. Starší bratr Karel V. se stal roku 1516 španělským králem a 1519 římským císařem. Ferdinandovou manželkou byla česká a uherská princezna Anna Jagellonská. Měli spolu patnáct dětí, mimo jiné Ferdinandova nástupce Maxmiliána II.