Dnešní příspěvek je proto věnován historickým mincím s podobiznou Františka Josefa I. Právě o tyto krásné emise jsme totiž nedávno rozšířili naši nabídku a doufáme, že Vám tím uděláme radost!
Co jsou to zlatníky
Zlatník je původně německá mince, zavedená za vlády Ferdinanda I. (1526- 1564). V Čechách byl zlatník zaveden až ke konci Ferdinandovi vlády, roku 1561. Vydávány byly zlatníky o 60 krejcarech, ½ zlatník (o 30 krejcarech), 10-krejcar, 2-krejcar, krejcar, bílý peníz a malý peníz. Za vlády Maxmiliana II. byla ražba zlatníků ukončena. Oficiálně se na zlatníky začalo počítat až přechodem Rakouska na konvenční měnu, tedy za vlády Marie Terezie. Zlatník byl od roku 1857 ražen společně se spolkovým tolarem až do zavedení korunové měny v roce 1892 a zákonným platidlem byl v Československu do roku 1928.
Čtyřzlatník Františka Josefa I. z roku 1870
Čtyřzlatník, který je novinkou naší nabídky byl vyražen roku 1870 a jedná se o historicky první zlatý čytřzlatník Františka Josefa I. Mince byla vyražena ve slavné kremnické mincovně a je označována jako tzv. maďarský typ. Numismat je sběratelsky zajímavý nejen díky svému zajímavému původu, ale také díky vysoké ryzosti. Mince byla vyražena ze zlata 900/1000. Na platidlu je uvedena dvojí nominální hodnota, vyjádřená ve forintech a francích současně. Avers zdobí portrét mladého panovníka Františka Josefa I. Kolem jeho hlavy je vyryt nápis „FERENCZ JÓZSEF I * K * A * CS * ES M * H * S * D * O * AP * KIR“ a dole zkratka K. B., jež označuje ražbu v mincovně Kremnice. Na reversu mince je vyobrazen znak Maďarska a v okruží nápisy „MAGYAR KIRALYSAG“. V dolní části reversní strany je uveden rok ražby 1870 a po stranách je uvedena nominální hodnota 10 Fr (franky) a 4 Frt (forinty).
Více informací o zlaté minci naleznete zde.
František Josef I. a Sissi – 25. výročí císařské svatby
Druhá mince, kterou Vám dnes s potěšením představujeme, je stříbrná kráska z roku 1879. Právě tehdy se totiž oslavovalo 25. výročí od sňatku Františka Josefa a krásné Alžběty Bavorské, známé jako Sissi. Na ražbu emise bylo použito stříbro 900/1000 a její nominální hodnota činí 2 guldedy. Avers 36 milimetrové mince zdobí detailně propracované portréty páru. Na tváři Sissi si nelze nevšimnout spokojeného úsměvu, který měl vyjadřovat harmonický vztah císařské dvojice. Návrh reversu připravil uznávaný rakouský medailér Friedrich Leisek. Revers mince je věnován bohyni Fortuně, představitelce náhody, osudu, štěstí a naděje. Autorem vyobrazení je rakouský rytec Anton Scharff.
Výroční stříbrná mince byla už tehdy velice vyhledávaná. Svatba Františka Josefa I. a sladké Sissi byla napjatě očekávanou událostí. Svatba se konala 24. dubna roku 1854. Velkolepý obřad se odehrál v kostele sv. Augustina. Své ano si slavný pár řekl za plápolání 15 000 svíček a účasti všech, co tenkrát něco znamenali. Oddávajícímu kardinálu Rauscherovi asistovalo na sedmdesát církevních hodnostářů. Jeho projev byl květnatý a nekonečný. Ne nadarmo se mu říkalo kardinál „tlachal.“ Svatební večeře se konala až v deset hodin večer. Pod vybranými lahůdkami se stoly prohýbaly. Tehdy došlo k prvnímu oficiálnímu faux-pas: Alžběta, nic netušíc o habsburské etiketě, si podle zvyku z domova u stolu sundala rukavičky. Dvůr oněměl. Ženich však z trapasu brilantně vybruslil - okamžitě si sundal i své rukavičky a prohlásil, že to, co udělá císařovna, je zákonem. Na lože se Sissi dostala až po půlnoci. Na pravou svatební noc si ale císař musel počkat ještě dva dny. Po výměně prstýnků zazněly první salvy, které oznamovaly, že z Alžběty Bavorské se stala císařovna Rakouska. I když ji František Josef I. celý život vroucně miloval, bylo jejich manželství nešťastné. Jeho "andělská Sissi" byla stále na cestách a o manžela a děti se zajímala jen málo.
Více informací o historické stříbrné minci najdete zde.
Limitovaná nabídka
Zlatý čtyřzlatník i výroční stříbrná emise představují velice vyhledávané emise. O to víc jsme rádi, že Vám jménem Národní Pokladnice můžeme nabídnout skutečně zachovalé kusy. Naše zásoby jsou však značně limitované. Zájemcům proto doporučujeme s případnou poptávkou neotálet.
