Přední evropský prodejce mincí a medailí

Přihlásit se

Můj účet:

810 100 500
Váš nákupní košík je prázdný

Československá koruna slaví letos 100. výročí! Koruna se stala symbolem suverenity nově vzniklého státu a z hlediska lokální numismatiky se jedná o největší výročí v celé československé historii. A protože si velikost této události v Národní Pokladnici plně uvědomujeme, připravili jsme pro Vás odpovídající památku - mimořádnou pamětní medaili, raženou z 5 uncí ryzího stříbra! Motivy, které tuto velkorysou ražbu ozdobily, jsme pečlivě vybírali! Každý z jednotlivých artefaktů v sobě nese skrytou symboliku a spojíme-li všechny motivy v jeden celek, vznikne příběh československé měny! Teď už Vás zveme k rozklíčování jednotlivých prvků motivu.

Nejslavnější československá koruna - pomsta minulému režimu!

100. výročí vzniku československé měny

Začneme ústředním motivem děvčete s lípou. V roce 1961 byla poprvé vyražena československá koruna s motivem dívky, sázející lípu. Mince byla ražena až do roku 1990 a Čechoslováci ji považovali za jedno z nejoblíbenějších platidel od vzniku První republiky. Není divu! V době vydání první emise došlo po represích v letech padesátých ke krátkému období Chruščovovského tání. Kult osobnosti po Stalinově smrti opadl a v tehdejší ČSSR došlo k jistému uvolnění celého totalitního režimu. Motiv mince navíc působil apoliticky, dalo by se říci až příjemně! Mladá pracující dívka s rýčem, typická představitelka Československé socialistické republiky. Dívka navíc zasévá lípu, národní symbol, představující silnou, vstřícnou „matku“, jež svými mohutnými větvemi a silnými kořeny chrání „své děti“. Lípa se stala národním stromem už v roce 1848. Lidé od nepaměti věří, že v její koruně sídlí dobří duchové, vyhledávají milostivý stín, jenž vzrostlé lípy poskytují. Z příjemné vůně navíc lidé čerpají energii a zapomínají na starosti běžného dne. Dřevo lípy je označováno dokonce jako svaté dřevo. Pro jeho měkkost si totiž získalo oblibu mezi řezbáři oltářů nebo drobných figurálních svatých sošek.

Idyla, že? Jenže nic není, jak se na první pohled zdá! Ve skutečnosti je právě tato koruna ztělesněním revolty. Je pomstou a vyjádřením nesouhlasu s útlakem a represemi, které byly komunisty páchány na nevinných lidech. Pokornou dívku, věrně sloužící režimu představuje konkrétní žena – Bedřiška Synková. Jenže mladá Bedřiška představovala pro komunisty pravý opak. Ve svých 19 letech vedla skautský oddíl a za tuto „troufalost“ byla také náležitě potrestána. Verdikt zněl 10 let vězení za velezradu!

Bedřišky zoufalá matka, pedagožka na umělecké škole, si na nespravedlnost stěžovala své kolegyni, sochařce Marii Uchytilové a ta zosnovala originální pomstu. Přihlásila se do soutěže o návrh pro novou korunu. Podobu dívky zpracovala věrně, dle fotografie uvězněné Bedřišky. A co se nestalo? Návrh sochařky nakonec skutečně zvítězil. Lidé tak 30 let nosili po kapsách symbol revolty proti útlaku a svobodě.

Alois Rašín – neohrožený tvůrce měnové reformy

Pravou stranu stříbrné ražby zdobí portrét Aloise Rašína, pomyslného otce československé koruny. Ač Československo získalo vlastní měnu jen pár měsíců po svém vzniku, cesta ke koruně nebyla snadná. Po rozpadu Rakouska-Uherska zůstaly na našem území rakouské koruny. Měna se začala brzy znehodnocovat a bylo třeba zabránit hrozící inflaci tím, že se staré měny zbavíme. Ale jak? S odvážným řešením přišel právě tehdejší ministr financí Alois Rašín. Plán byl následující: na několik dní uzavřít československé hranice, omezit přepravu peněžních zásilek, jednu polovinu rakouského oběživa stáhnout a další okolkovat. Prakticky to fungovalo tak, že každý kdo předložil rakouské bankovky, dostal polovinu zpět okolkovanou a druhou mu stát zabavil. Podle nominální hodnoty bylo předem určeno, které bankovky budou kolkovány a které zůstanou v oběhu. Za zabavené bankovky získali všichni občané státní dluhopisy. Tyto dluhopisy představovaly v podstatě nevypověditelnou půjčku, úrokovanou jedním procentem. Touto smělou měnovou odlukou se Československo vyhnulo inflačním trendům, které se rozpínaly prakticky v celé poválečné Evropě. Naše koruna se tak stala nejstabilnější měnou ve střední Evropě.

Proslulý lev Alfonse Muchy

Revers stříbrné ražby zdobí proslulý lev dle návrhu secesního mistra Alfonse Muchy. Kdo jiný by lépe reprezentoval československé umění, než právě Mucha - všestranný umělec, grafik, designér, šperkař a také autor úplně prvních státovek, které spatřily světlo světa už v roce 1918. Nakonec sice Muchovy státovky do oběhu uvolněny nebyly, nicméně autorovi se prvenství ve vytvoření motivu pro první oběživo upřít nedá. Letos si navíc připomínáme 80. výročí od narození Alfonse Muchy. Stříbrná medaile je tak kromě památníku koruny, také připomínkou našeho nejslavnějšího výtvarníka!

Chcete-li mít na 100. výročí vzniku československé měny opravdu důstojnou památku, neváhejte s rezervací! Stříbrné 5uncové pamětní ražby podléhají celosvětové limitaci 499 kusů a každý unikát nese individuální číslo!

Všechny podrobnosti k výroční stříbrné medaili najdete zde.

Společnosti skupiny Samlerhuset BV

Upravit nastavení souborů cookie můžete kliknutím na tento odkaz.