Kdo byl vlastně Viking?
V dnešní době díky mediální propagandě si většina lidí představí Vikinga jako krvelačného zarostlého barbara v rohaté přilbě, který brázdil daleká moře na dračích lodích.
Pravdou ovšem zůstává, že ani historici se plně neshodnou, koho přesně pojmenování Viking označuje. Někdy jsou takto pojmenováváni obyvatelé fjordů, jindy to jsou bojovníci či nájezdníci. Dle některých teorií „viking" označovalo dokonce i loupeživé výpravy. Skutečný význam se však s největší pravděpodobností, kvůli neexistenci písemných pramenů pocházející přímo od samotných Vikingů, nikdy nedozvíme.
Na čem se však historici shodnou je to, že pojem Viking je souhrnné označení obyvatel Skandinávie (nikoliv kmene) v takzvané vikinské době, jež se odehrávala od konce 8. století do zhruba poloviny 11. století.
Slovo „Viking" vešlo do povědomí a začalo se používat až v 19. století. V době vikinské se pro tento lid používala různá pojmenování. Říkalo se jim Normani, Ascomani – což znamenalo „jasanoví muži", jelikož vikinské lodě bývaly stavěny z jasanového dřeva. Švédští Vikingové bývali zase například v Arábii označováni slovem Rus (ruotsi = veslaři).
Jak vypadal život Vikingů?
Duchovní a kulturní vyspělost Vikingů můžeme trochu poznat díky starogermánskému runovému písmu, které používali. Runy byly nejčastěji vyrývané do kamene, dřeva či kostí a dle mytologie je lidem přinesl bůh Odin.
Kromě run je důležitým pramenem obraz, jenž zachycuje vyprávěný děj, událost či výjev. Takovéto obrazy byly nejčastěji nacházeny na kamenných náhrobcích válečníků či odlity do kovových výrobků, šperků a zbraní. Slavné události byly zvěčněny i v nástěnných tapisériích, jež vlastnili převážně bohatší skupiny.
Stěžejními okamžiky v životě Vikingů byly obřady, svátky a obětování, které se prováděly na velkých prostranstvích či u velkých posvátných stromů. To vše se odehrávalo za doprovodu zpěvu modliteb a rituálních písní.
Vikingové neměli ve svém společenství krále ani kněží. Autoritou ve společenství byli starší lidé, náčelníci a udatní válečníci, kteří mohli přednostně vykonávat a vést obřad.
Bohové
Náboženství hrálo v životě Vikingů důležitou roli. Zprvu věřili v řadu bohů a bohyň, které uctívali. Až kolem roku 1000 vikinská mytologie postupně vymizela a s ní i většina pohanských náboženství.
Vikingové se díky svým výpravám dostávali do kontaktu i s jinými náboženstvími a v roce 966 se dokonce Harald Modrý zub nechal pokřtít a s ním postupně všichni Vikingové. Značnou roli v pokřesťování hráli katoličtí misionáři, kteří odměňovali své „nové ovečky“ bílým plátnem a kořením.
Vikingové věřili, že svět je placka obklopená oceánem a ve středu je obrovský jasan Yggdrasil, mezi jehož kořeny se rozprostírá podzemní svět obývaný nepřátelskými silami.
Kolem kmene byl Midgard, svět osídlený lidmi a v nejvyšších větvích se rozkládalo království bohů.
Nejuznávanějším bohem byl Odin (někdy označovaný jako Vševědoucí či Havranní bůh), což byl bůh, který řídil války. Po jeho boku jej vždy věrně doprovázeli dva vlci a divoké jezdkyně, valkýry, které se zjevovaly válečníkům, kteří měli v boji přijít o život. Odinovými spojenci byli také dva černí havrani (symboly daru věštecké schopnosti) jménem Myšlenka (Huginn) a Paměť (Munnin). S Odinem je rovněž spjata pověst o tom, že proto aby se mohl napít ze studnice poznání u posvátného stromu Yggdrasilu, musel obětovat sám sebe. Poranil se na boku vlastním kopím a pověsil se na devět dní hlavou dolů z větví Yggdrasilu.
Zřejmě nejznámějším bohem byl Odinův syn, bůh Thor, pro nějž byla typická obrovská síla a moc. Byl vládcem hromů, bouří a větru. Symbolem boha Thora bylo kouzelné kladivo, jenž mu propůjčovalo neuvěřitelnou sílu.
Z bohyň stojí za zmínku určitě Freya, jež byla bohyní krásy a plodnosti. Byla dcerou Odina a patřila k nejkrásnějším ženám. Jejími ochránci byli posvátní sokoli, kteří ji naučili magické věštění zvané seithr. Freya bývá zobrazována jako dravý posvátný pták se zlatým opaskem.
Stříbrná mince v podobě vikinské helmy
Dávný svět Vikingů dodnes fascinuje a stává se předlohou pro mnohá zpracování. Jedním z takových unikátních zpracování je i mince inspirovaná jedinou dochovanou vikinskou helmou.
Mince je vyražena do 3 uncí ryzího stříbra 999/1000 v extrémně nízké limitaci. Pyšní se antique finish kvalitou a starobylým vzhledem. Mince je k dostání pouze v Národní Pokladnici!
Poznejte blíže tajuplný svět Vikingů a získejte včas svoji unikátní minci, jež je inspirovaná jedinou dochovanou vikinskou helmou na světě!
Pro více informací o minci navštivte: Mince inspirovaná jedinou vikinskou helmou
