První prezident naší země

Národní Pokladnice Vám s hrdostí představuje jedinečnou pamětní medaili, která byla vyražena pro hrdé sběratele, kteří si chtějí uchovat památku prezidenta Osvoboditele. Pamětní medaile uctívá prvního československého prezidenta, jednu z největších osobností českého národa Tomáše Garrigue Masaryka.

Mincovním kovem emise je zlato v ryzosti Au 585/1000, hmotnost tohoto exempláře je 2 gramy, průměr 18 milimetrů. Numismat je zpracován v nejvyšší mincovní kvalitě, díky čemuž můžete sledovat i ty nejmenší detaily překrásného designu. Pole těchto razidel je vysoce leštěno a reliéf matován.

• Na reversu numismatu je vyobrazen český heraldický lev, který je doplněn národní trikolorou, na níž je vyražen nápis Největší osobnosti českého národa.
  
  
• Na aversu numismatu se nachází portrét Tomáše Garrigua Masaryka.

Grafický návrh aversu i reversu této výjimečné pamětní medaile je dílem významného českého akademického sochaře a medailéra Vladimíra Oppla, mj. autora české oběžné dvacetikoruny a Řádu T. G. Masaryka. Za své mince a medaile získal Vladimír Oppl četná ocenění. K nejvýznamnějším patří cena Nejkrásnější zlatá mince světa udělená v roce 1999 za pamětní minci Nové Město pražské.

Objednávkou zlaté pamětní medaile získáte:

• 2 gramy zlata (Au 585/1000)
• Ražbu v nejvyšší mincovní kvalitě
• Certifikát autentičnosti
• Elegantní rám pro vystavení mince

K této medaili, která vyzdvihuje jednu z nejvýznamnějších osobností Česka, získáte také Certifikát autentičnosti. Navíc bude medaile zabalena do speciálního rámu, který ji bude chránit před poškozením.

Kov:

Zlato 585/1000

Průměr:

18 mm

Hmotnost:

2 g

Kvalita:

Proof

Země původu:

Česká republika

Rok emise:

2018

Vydala:

Národní Pokladnice

Autor:

Vladimír Oppl

Tomáš Garrigue Masaryk (TGM) se narodil v chudé rodině na jižní Moravě. Po maturitě začal studovat filozofickou fakultu v Lipsku. Během studia se seznámil s Charlottou Garrigue, dcerou newyorského podnikatele, s níž se posléze oženil a z úcty ke své manželce a její rodině přijal její příjmení a přidal jej ke svému jménu. V manželství se narodily postupně 4 děti: Alice, Herbert, Jan a Olga.

Po dokončení studií přijel TGM do Prahy, aby zde přednášel na univerzitě. Nebál se být kontroverzní, měl své názory a uměl je vyjádřit, proto měl hodně příznivců i odpůrců. V Praze vstoupil do politiky. Na jaře 1891 získal mandát do Říšské rady celorakouského parlamentu a v prosinci 1891 byl TGM zvolen do zemského sněmu. I během politické kariéry byl literárně činný, napsal mnoho studií i vědeckých statí, inicioval mimo jiné i vznik Ottova slovníku naučného.

Během první světové války odešel TGM do Ženevy, aby zde zviditelnil český národ a přesvědčil státníky evropských velmocí o potřebnosti a užitečnosti samostatného českého státu. Ve své knize Nová Evropa: Stanovisko slovanské ospravedlňuje boj proti monarchii, nutnost lepšího státoprávního uspořádání ve východní Evropě a dokonce předjímá i některé aspekty budoucí spolupráce mezi státy Evropy, například ve formě federace demokratických států (paralelou tomuto navrhovanému uspořádání je dnes Evropská unie).

Později spolu s Edvardem Benešem odjeli do Francie, kde se k nim připojil Milan Rastislav Štefánik a díky tomuto spojení nakonec nevznikl český stát, ale československý. V září 1915 odjel TGM do Londýna. Po únorové revoluci v roce 1917 přesídlil do Ruska, kde dal podnět k sestavení samostatných legií z českých a slovenských přeběhlíků a zajatců. Když do války vstoupily USA, vydal se přes Dálný Východ do Spojených států, aby zde působil na prezidenta Wilsona, který byl do té doby rozhodnut po válce podporovat zachování rakouské monarchie.

Snaha TGM a jeho spolupracovníků byla nakonec korunována úspěchem a Československo bylo dne 28. října 1918 uznáno samostatným státem. TGM byl následně 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem nově vzniklého Československa. V květnu 1934 jím byl zvolen počtvrté a naposledy. 14. prosince 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů a zůstal na zámku v Lánech, kde v září 1937 zemřel. Tomáš Garrigue Masaryk byl označen za Prezidenta Osvoboditele a ještě za jeho života byl přijat zákon „Masaryk se zasloužil o stát“, známý též jako Lex Masaryk.