Jaký otec takový syn?
Vnímání Václavovy „slabošské povahy“ výmluvně popsal slavný básník Dante Alighieri ve své geniální Božské komedii: „Otakar jako dítě v plenkách byl mnohem větším hrdinou a statečnějším než jeho syn Václav, jenž hověl si v zahálce a rozkoších v mužném věku.“
Ať má božský Dante pravdu či nikoli, jedno se Václavovi II. upřít nedá. Po jeho nástupu na trůn se začala měna pomalu stabilizovat. V roce 1285 totiž vladař uzavírá smlouvu s městy a snaží se sjednotit kvalitu i podobu mincí. Jeho plán výrazně ulehčí objev masivních stříbrných ložisek v místě, které dnes známe jako Kutná Hora. V rámci měnové reformy zavádí král denarius grossus (velký denár- později jen groš) a jeho dvanáctinu– denarius parvus (malý denár, později jen parvus). Od 2. třetiny 14. století byl používán také haléř.
Měnovou reformu nastartoval nález stříbra v Kutné Hoře
Stříbrné mince musely od zavedení reformy obsahovat pokaždé stejný obsah stříbra a mince nesměly být opakovaně obnovovány. Stříbro, které nebylo raženo v královské mincovně, nesmělo být vyváženo ani posíláno do oběhu.
Podoba pražského groše vycházela z francouzského tourského groše, který byl ražen od roku 1266 v Paříži a ve městě Tours. Groše byly raženy ze stříbra o ryzosti 0,938 a technické náležitosti spojené s ražbou byly svěřeny předním odborníkům z Florencie. Všechny groše byly označeny nápisem Wencezlaus secundus dei gratis rex Bohemie (Václav II. z Boží milosti král Čech). Brzy se také ujalo počítání na kopy grošů (60 kusů), přičemž kopa odpovídala jedné hřivně. Produkce kutnohorské mincovny byla obrovská a pohybovala se od jednoho do několika milionů grošů ročně. Díky měnové reformě byly všechny mince vyražené na našem území velmi kvalitní a respektovány též jako platidlo v zahraničním obchodu.
Ražba pražského groše byla přerušena v době husitských válek. Groše se v oběhu objevily znovu až za vlády Jiřího z Poděbrad, tedy od roku 1469. Portrét slavného českého krále naleznete na zlaté ražbě, která je součástí sbírky Zlaté osobnosti českého národa. Ražbu groše ukončil roku 1547 Ferdinand I., kdy ho vystřídal stříbrný tolar.
Jako díl tolaru byl od roku 1573 ražen bílý groš, který se razil podle vzoru pražského groše raženého do roku 1547.
MALEY GROSS, první česky označená mince
Od roku 1576 se v oběhu objevil ještě poloviční malý groš, jenž představoval první minci s českým popisem znějícím MALEY GROSS. Minci zavedl Rudolf II., podivínský vladař, který miloval Prahu. Za jeho vlády se na území Čech razilo ve čtyřech mincovnách: v Praze, Kutné Hoře, Jáchymově a Českých Budějovicích.
Získejte malý groš do své sbírky!
Dobrou zprávou je, že repliku mince, která se houpala u pasu návštěvníkům středověkých tržišť, můžete vlastnit i Vy! Věrná replika malého groše z ryzího stříbra je součástí kolekce Nejvýznamnější české mince, která patří mezi nejžádanější artikly z našeho portfolia.
