Vlasta Burian na zlaté medaili

Jedinečná zlatá medaile s legendárním hercem Vlastou Burianem, který byl miláčkem publika v pražských kabaretech, kde začal na doporučení Karla Haška účinkovat. Po válce hrál komické role v několika velkých divadlech jako je Národní divadlo a Vinohradské divadlo. Posléze, když se stal ještě slavnějším, založil vlastní divadlo, Divadlo Vlasty Buriana, dnes Divadlo Komedie.

• Na aversu medaile se nachází portrét Vlastimila Buriana.
  
  
• Na reversu numismatu je vyobrazen český heraldický dvouocasý lev, symbol síly, odvahy a hrdosti. Druhý ocas je zvláštností, kterou získal český lev zásluhou českého krále Přemysla Otakara I., jenž vojensky pomohl císaři Otovi IV. a ten mu na oplátku povolil lvu přidat ocas.

Díky svému průměru 18 mm patří mezi nejmenší zlaté numismaty světa! Ražba takto drobných numismatů ještě nedávno nebyla technicky vůbec možná. Dnes však tyto emise patří mezi sběrateli k nejvyhledávanějším a to díky cenové dostupnosti.

Objednávkou medaile získáte:

• 2 gramy 14karátového zlata (Au 585/1000)
• Záruku nejvyšší mincovní kvality ražby
• Vyhledávaný průměr 18 mm
• Certifikát autentičnosti

Tuto medaili najdete pouze v nabídce Národní Pokladnice. Neváhejte s objednávkou!

Kov:

14ti karátové zlato (585/1000)

Průměr:

18 mm

Hmotnost:

2 g

Kvalita:

Nejvyšší mincovní

Země původu:

Česká republika

Rok emise:

2019

Vlastu Buriana zná většina z nás z televizních obrazovek a černobílých filmů, které se těší oblibě dodnes! V letech 1923–1956 účinkoval ve 4 němých a 36 zvukových filmech. Nejdříve točil filmy s režisérem Karlem Lamačem (např. C. a k. polní maršálek, To neznáte Hadimršku, Ducháček to zařídí, U pokladny stál). Po Lamačově emigraci se stal jeho dvorním režisérem Martin Frič (Anton Špelec, ostrostřelec, Tři vejce do skla). Točil i s dalšími režiséry: s Miroslavem Cikánem (Hrdinný kapitán Korkorán), Vladimírem Slavínským (Zlaté dno), Janem Svitákem (Přednosta stanice). Mezi filmy, v nichž převážně míval spíše nenáročné komediální role, se vymykají filmy U snědeného krámu (dle románu Ignáta Herrmanna) nebo Revizor (podle N. V. Gogola), v nichž se úspěšně uplatnil jako charakterní herec.

Po roce 1945 byl odsouzen na základě vykonstruovaných obvinění za kolaboraci s německými okupanty na několik měsíců k těžkému žaláři a pokutě půl milionu korun. Vězení a pronásledování mu zničilo zdraví.

Teprve v roce 1950 byl zákaz vystupování zrušen, a tak začal vystupovat na různých estrádách. Poslední představení svého života odehrál s těžkým zápalem plic. Nakonec umřel na plicní embolii, doma, v blízkosti své věrné družky Niny Burianové 31. ledna 1962.