Flowing Hair Liberty Dollar z roku 1974, vůbec první americký dolar, zavítal do Evropy poprvé. Po čtyřdenní výstavě v Praze se expozice postupně přesunula do Varšavy, Tallinu, Helsinek, Stockholmu, Osla, Dublinu a Londýna. Česká republika měla tu čest představit tento numismatický skvost jako první. Turné pořádala Samlerhuset Group, mateřská společnost Národní Pokladnice s. r. o., ve spolupráci s Národním muzeem.
Mince jako jeden ze symbolů nezávislých Spojených států amerických
V roce 1792 byl schválen právní dokument upravující oběh měn na území Spojených států. Vzhledem k potřebě co nejrychlejšího vyražení kovových dolarových mincí bylo rozhodnuto, že k jejich výrobě bude použito stříbro. V souladu se zákonem upravujícím zásady ražení stříbrných mincí ze dne 2. dubna 1792 musela ryzost činit 0,8924. Dne 29. srpna 1794 bylo v mincovně ve Philadelphii získáno 1734,50 uncí rafinovaného stříbra. Na základě zkoušek se slitinou bylo rozhodnuto o zvýšení ryzosti na hodnotu 0,900 s tím, že čisté stříbro bylo doplněno příměsí mědi. Takto Spojené státy zahájily výrobu prvních dolarů, které navrhl Robert Scott.
Krátce po zahájení výroby se ukázalo, že mincovní písty jsou vzhledem k tvrdosti slitiny příliš slabé. Dalším problémem byl poměrně velký průměr, hmotnost mince (39 až 40 mm a 27 g) a velká přítlačná síla, která působila na mincovní písty, vyvolávala jejich rychlejší opotřebení, takže se celkem podařilo vyrazit pouze 2 000 mincí. 242 exemplářů z této partie bylo zničeno. Zachovalo se pouze několik kusů (pravděpodobně dva), které měly sloužit jako vzor pro další emisi naplánovanou na příští rok. Zbývajících 1 758 kusů bylo předáno řediteli mincovny.
Od 15. října 1794 byly mince postupně uváděny do oběhu. Značná část celé emise byla poškozena v důsledku technologických chyb, nesprávné rafinace a problémů při ražbě těchto mincí. Na povrchu některých mincí se začaly objevovat „důlky“ způsobené malými vzduchovými bublinami ve slitině. Z důvodu nepřesného nastavení pístů se snížila zřetelnost aversu a reversu, což bylo zvláště patrné na levé straně aversu mincí ražených na konci partie, když byly mincovní písty již značně opotřebené.
Ukázalo se také, že část mincí nese stopy „úpravy“, která byla založená na odstraňování přebytků slitiny. Mince musela mít určenou hmotnost, takže se za účelem jejího dosažení ručně upravovala podle platného standardu. Výsledky těchto snah byly zcela jiné, než se očekávalo. Velmi špatně dopadly zvláště vlasy personifikované bohyně Liberty. U části emise byl použit opačný postup – v průběhu ražby se na čistý mincovní kroužek nanášel tzv. blank (kousíčky slitiny). V důsledku tohoto procesu se mezi jednotlivými mincemi raženými stejným párem razidel objevovaly drobné rozdíly ve vzhledu aversu a reversu (mohlo jít o další hvězdu nebo jiný znak).
Odhaduje se, že do dnešní doby se zachovalo přibližně jen 120 mincí, nalezeno ovšem bylo pouhých 10 kusů. Vzhledem k problémům při jejich výrobě v roce 1794 bylo nalezení exempláře vyraženého bez závad do dnešní doby téměř nemožné a z toho také vyplývá astronomická cena, které tato mince dosáhla.
Díky benevolentnímu majiteli Flowing hair Dollaru, skupině Samlerhuset a Národnímu muzeu měli fanoušci numismatiky a zájemci o americkou historii možnost spatřit dva předměty, které reprezentují jedny z nejvýznamnějších milníků historie Spojených států.
